Přívlastek „designový“ se nejčastěji skloňuje ve vztahu k zařizovacím předmětům umisťovaným do obývacích pokojů a jiných denních místností, které jsou logicky v centru pozornosti nejen uživatelů, ale potažmo i designérů a architektů. A v této oblasti je zákazník už také dostatečným způsobem poučen. O designovém vybavení se ale hovoří velmi často i v souvislosti s koupelnou, se sanitární keramikou, sprchovými kouty, nebo třeba koupelnovým nábytkem, ale často se tím míní v podstatě jen „hezčí“ vybavení, než to standardní, případně ona designovost spočívá pouze v luxusních materiálech, v jejich povrchovém zpracování a nebo ve funkcích, které takové vybavení poskytuje. Designový je pak např. sprchový kout vybavený rádiem a nebo umyvadlo se zlatými kohoutky.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie koupelen
Mezi architekty je celá řada tvůrců, kteří se stejnou vážností, s jakou přistupují např. k projektování budov, přistupují k takovým zdánlivým banalitám, jako jsou toalety, vany a nebo třeba ony sprchové kouty. A na takovém vybavení je pak péče a dotek invenčního autora vidět. Na světových výstavách interiérového designu se takové produkty běžně prezentují, ale do distribučních sítí, tedy minimálně na našem trhu, se dostávají jen velmi sporadicky. A jedním z důvodů je přirozeně cena, která není dána materiálem a nebo technologickou vyzrálostí výrobku, ale jménem jeho tvůrce stejným způsobem, jako v případě obrazu a nebo sochy. Mezi nejznámější umělce, kteří se pouštějí do tvorby na poli zařizovacích koupelnových předmětů, jistě patří Marc Newson, Renzo Piano, autor např. slavného muzea moderního umění – Centre Georges Pompidou v Paříži, nebo např. populární a mediálně asi nejznámější designér a architekt Philippe Starc .
Pojmenovat trendy, které panují v oblasti návrhu a realizace progresivního koupelného vybavení, je poměrně těžké. Dnes neexistuje jeden proud, který by byl výrazně jiný, než ty ostatní a strhával by pozornost pouze na sebe. Rozhodně, pokud nebudeme zaměňovat termín „design“ za termín „luxus“ , můžeme vyjmenovat alespoň několik základních principů, kterých se autoři zjevně drží a nebo které vyznávají. První v z nich bude jistě absence ornamentu, nikoliv však zdobnosti. Dnešní svět již není puristický a kultivovaná výrazná barevnost a jemný zdobný detail není na překážku. Dalším charakteristickým znakem bude subtilnost, čistota a nenápadnost, přičemž ona čistota je zde použita obrazně jako protipól něčeho, na co má ČJ krásný výraz „přeplácanost“. I v rámci koupelnového vybavení se stále drží a vyvíjí se line minimalizmu, který v šedesátých letech oprášil některé znaky funkcionalistického tvarosloví a používá je v různých mutacích dodnes, přičemž se ale zbavuje se oné funkcionalistické „studenosti“. A co se vlastně líbí Vám?
Foto firem Cappellini, Units, Ranny Architects, Duravit a archiv autora
