Zelené střechy – ekologické i ekonomické řešení pro každý dům

Máme za sebou pět měsíců, ve kterých jsme se dočkali téměř padesáti tropických dní a průměrně deseti tropických nocí. Ve velkých městech bylo tropických nocí mnohem více, protože kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů. Teplotní rozdíl může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 °C. Stavitelé a projektanti rodinných domů proto stále častěji využívají klimatizačního efektu zelených střech.

6-1100x618.jpgCelá galerie 10 Zdroj: Archiv odborné sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně

Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne dvacet pět stupňů Celsia a je tak až o padesát stupňů nižší než teplota povrchu střechy vystavené přímému slunci. Ta se v parnech může rozpálit i na 80°C a horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V zimě zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tedy v budovách zajišťuje příjemné klima.

Pojmy aneb Aby bylo jasno

V souvislosti se střechou pokrytou rostlinami se můžete setkat s pojmy „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelená střecha“, „travnaté střechy“, „vegetační střecha“ či popřípadě s kombinacemi těchto slovních spojení. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury. Všechny názvy znamenají v podstatě totéž – je to střecha, kterou pokrývá vegetační souvrství s vegetací.

Vegetační souvrství

K tomu, aby na střeše mohla růst vegetace, musí být mezi rostlinami a hydroizolací střechy několik vrstev, které svými vlastnostmi vytvoří vhodné a trvalé prostředí pro to, aby na střeše mohly rostliny růst. Tyto vrstvy se souhrnně nazývají vegetační souvrství.

Představte si, že zelená střecha je v podstatě velký květináč, který je dole nepropustný (to je hydroizolační vrstva, která chrání střechu domu, aby do něj nezatékalo). Aby kořeny rostlin nenarušily hydroizolaci, musí být buď z materiálu, který je odolný proti prorůstání kořenů, případně se na hydroizolaci pokládá samostatná ochranná vrstva.

Jistě také víte, že na dno květináče či truhlíku se obvykle dává drť nebo jsou v něm otvory, aby kořeny rostlin při přebytku vody nezahnívaly. Tuto funkci na zelené střeše plní drenážní vrstva, která umožňuje dostatečně rychlý odtok přebytečné vody k odvodňovacím zařízením (například ke střešní vpusti či okapové rouře).

Často se tato drenážní vrstva kombinuje s hydroakumulační vrstvou, která zadržuje vodu pro lepší růst rostlin a zpomaluje odtok dešťové vody do kanalizace. Používá se tam, kde vegetační vrstva nemá dostatečnou kapacitu pojmout a udržet vodu pro rostliny nebo by spolu s drenážní vrstvou odváděla vodu příliš rychle (jako například v případě šikmých vegetačních střech).

Důležité je, aby se drenážní vrstva neucpávala drobnými částicemi, které se vyplavují z vegetační vrstvy (to je vrstva, ve které rostliny rostou), proto se drenážní vrstva chrání před zanášením filtrační vrstvou. Jednotlivé vrstvy mohou být z různých materiálů, které ovšem musí splňovat určité parametry. Proto by návrh vegetačního souvrství měl připravovat kvalifikovaný projektant.

Extenzivní nebo intenzivní zelená střecha?

Podle toho, jaké druhy rostlin na střechu použijeme, se zelené střechy rozdělují na extenzivní, polointenzivní a intenzivní. Podstatou extenzivní zelené střechy je použití takových druhů rostlin, které jsou schopné přizpůsobit se extrémním podmínkám stanoviště (sucho, teplota). Vegetace musí být schopná přežít bez pravidelné zálivky a jen s minimální péčí.

Nejčastější typy porostů extenzivních zelených střech jsou rozchodníky, případně další sukulenty, trávy a byliny, případně jejich kombinace. Mocnost neboli výška vegetačního souvrství extenzivních zelených střech se obvykle pohybuje v rozmezí 60–150 mm. Pro vhodně zvolené druhy sukulentů stačí mocnost souvrství jen 40 mm (i méně), naopak pro stepní trávobylinné typy porostu může být použito souvrství o mocnosti až 200 mm.

Polointenzivní zelené střechy (také nazývané jednoduché intenzivní) tvoří přechodný typ mezi extenzivními a intenzivními střechami. Kromě rostlin vhodných pro extenzivní zelené střechy lze na polointenzivních zelených střechách použít další rostlinné druhy jako trávy, trvalky, dřeviny, které mají vyšší nároky na zásobování vodou a živinami. Vyšší intenzita péče spočívá zejména v nutnosti závlahy v sušších obdobích roku. Mocnost vegetačního souvrství se u polointenzivních zelených střech obvykle pohybuje v rozmezí 150 až 350 mm.

Intenzivní zelené střechy zahrnují téměř neomezenou rozmanitost rostlin a designu, podobně jako zahrady na rostlém terénu. Vegetaci tak mohou tvořit prakticky všechny typy porostů: trávník, trvalky, keře, stromy, zelenina, ovoce. Mocnost vegetačního souvrství intenzivních zelených střech je obvykle vyšší než 300 mm, často dosahuje až 1 m. Povrch vegetačního souvrství bývá často modelován a v některých částech pak může být mocnost i nižší. Intenzivní zelené střechy jsou obvykle pobytové a bývají doplněné zpevněnými plochami a mobiliářem. Vyžadují samostatný zavlažovací systém a stejnou péči jako zahrada. Příkladem takové intenzivní zelené střechy jsou například pobytové terasy u bytů ve vícepatrových domech.

Šikmá zelená střecha

Zelenou střechu lze realizovat i na šikmých střechách, což jsou střechy se sklonem vnějšího povrchu od 5° do 45°, za určitých podmínek i na strmých střechách (se sklonem vnějšího povrchu nad 45°). Střechy s větším sklonem již vyžadují instalaci konstrukcí, které zajišťují vegetační souvrství proti sesuvu. Na spodním okraji šikmé nebo strmé střechy se zřizuje atika, která zadržuje vegetační souvrství. Odvodnění šikmých střech se zpravidla provádí zaatikovým žlabem, prostřednictvím chrličů nebo štěrkovým pásem se zabudovanými drenážními trubkami. Okapní část musí být pravidelně udržovaná bez vegetace.

Rozhodnutí opatřit dům „zelenou rostoucí čepicí“ je optimální udělat ještě předtím, než se dům začne projektovat, případně stavět. Pokud už dům či garáž máte, je možné jeho střechu ozelenit i dodatečně. Musíte ale zjistit, zda plochá střecha domu či garáže zelenou střechu unese. Odborně řečeno, jestli je možné stávající nosnou konstrukci přitížit ještě konkrétním vegetačním souvrstvím.

Text: Jana Šimečková

4.10.2018 10:30

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist