Zámek Konopiště

Zahájení letošní sezóny na hradech a zámcích nás vylákalo na Konopiště. Tento zámek je neodmyslitelně spjat s arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este, který mu vnuknul jeho současnou podobu. Z jeho doby se také zachovaly ojediněle rozsáhlé sbírky uměleckých předmětů, trofejí a zbraní. Zámek je obklopen rozlehlým parkem a leží nedaleko od Benešova u Prahy.

Zámek tak, jak ho známe dnes, je postaven na místě původního raně gotického hradu, zbudovaného ve 13.století ve stylu francouzského kastelu. Původní hrad byl majetkem pánů z Benešova a pojmenovali ho Konopiště, podle místa, které se takto nazývalo již dříve. Pravděpodobně se zde pěstovalo konopí. Hrad byl založen na skalnatém ostrohu, obtékaném potokem, který zamokřoval terén a vytvářel tak bažinu vhodnou pro obranné účely. Obranné schopnosti hradu podporoval i jeho obdélný tvar se sedmi různě vysokými věžemi. Ve 14. stol. vymírají páni z Benešova po meči a hrad přechází do majetku Šternberků. Ti zde také na počátku 16. století provádí značné stavební úpravy a hrad přestavují v pozdně gotickém stylu. Důkazem této činnosti jsou např. sklípkové klenby v palácové části. Na konci 16. stol. hrad vyhořel a zadlužení Šternberkové byli nuceni ho prodat. Novou majitelkou se roku 1602 stala Dorota Hodějovská. Ta zde v průběhu dvou let provedla opět rozsáhlé stavební úpravy a přestavěla Konopiště v pohodlné renesanční velmožské sídlo. V pobělohorských konfiskacích ale Hodějovští o Konopiště přišli, to se stalo nakrátko majetkem Albrechta z Valdštejna. Ten ho však obratem prodává Pavlovi Michnovi z Vacínova.

V roce 1648 se Konopiště zmocnili Švédové, kteří vyplenili i nedaleký Benešov. Po jejich odchodu byl hrad ve velmi špatném stavu. Po několika majitelích se hrad dostal v roce 1716 do rukou nejvyššího českého purkrabího Jana Josefa z Vrtby. Za něj a za jeho následovníka Františka Václava z Vrtby zde proběhly rozsáhlé stavební úpravy, které výrazně posunuly hrad k dnešnímu luxusnímu romantickému zámku. Jednalo se především o barokním úpravy zámecké budovy v jižní části zámku. Na barokní přestavbě se podílel mimo jiné František Maxmilián Kaňka. V tomto období také vznikla vrcholně barokní brána se sochami Matyáše Bernarda Brauna. V roce 1746 byl zmodernizován i interiér, Lazar Widman zde vytvořil dřevořezby a František Julius Lux fresky. Po Vrtbenských se majiteli Konopiště nakrátko stali Lobkovicové. Ti ho však kvůli nedostatku financí v roce 1887 prodávají.

Novým majitelem Konopiště se stal následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který nechal provést na zámku v letech 1889-1894 rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do novogotického stylu. Stavební plány vypracoval český architekt J. Mocker, který se také podílel s J. Schmoranzem na návrzích úprav interiérů, které byly arcivévodou Ferdinandem vybaveny kvalitním mobiliářem z rodinného dědictví a osobních sbírek. V roce 1900 byl také kolem zámku založen obrovský park s Růžovou zahradou, skleníky, oborou a rybníkem.

Arcivévoda byl vášnivým lovcem, proto se na zámku můžeme setkat s řadou tuzemských i exotických trofejí. Pro své záliby také nechal upravit prostor bývalé stáje na prvním nádvoří a v roce 1900 zde otevřel hernu se střelnicí. Ta je v Čechách naprosto unikátní památkou. Nedávno byla nově zpřístupněna. K vidění v ní jsou malované mechanické terče pro vzduchovou střelbu a kulisy panoramatické krajiny s hradem, určené ke střelbě z malorážky. František Ferdinand d’Este byl také značným obdivovatelem a sběratelem umění. Za svůj život shromáždil velkou sbírku obrazů, gobelínů, soch a zbraní. Po vzoru anglického krále Jiřího také sbíral veškeré předměty s motivem Sv. Jiří. Svoji svatojiřskou sbírku nechal instalovat v bývalé oranžerii pod jižní zámeckou terasou, ta čítala v roce 1900 téměř čtyři tisíce uměleckých předmětů z 15. až 19. století. V jeho sbírce se objevily nejen obrazy a plastiky, ale i dýmky, mince, zbraně, meče, nádoby, korouhve, náhrobní kameny a další věci.

Po násilné smrti arcivévody i jeho choti v Sarajevu v roce 1914 zdědili panství jejich tři děti Žofie, Maxmilián a Ernst. Po první světové válce a pádu monarchie připadlo Konopiště státu. Za druhé světové války sloužilo Konopiště jako jeden z hlavních štábů oddílů SS. Rozsáhlé sbírky byly rozkradeny nacisty, ale po válce se jich většina na Konopiště vrací.

Konopišťský zámek si svou proslulost získal jak svými exteriéry a parkem, ale zejména svými rozsáhlými sbírkami. Z architektonického hlediska je zámek pozoruhodný především tím, že se na něm přes všechno přestavování zachovaly podstatné části mohutné středověké pevnosti. Zámek leží uprostřed překrásného parku s rybníkem, který zabírá plochu 225 ha. Součástí parku je i Růžová zahrada s rozsáhlými skleníky.

Velká fotogalerie českých hradů a zámků

Zámek Konopiště nabízí svým návštěvníkům velmi kvalitní expozici v interiérech. Ta je pro svou rozsáhlost rozdělena do tří okruhů. Při prohlídce prvního zámeckého okruhu navštívíme salony umístěné v prvním patře jižního zámeckého křídla. Například Růžový salon s pracovnou, Sloupový salon a Přijímací salon. Dále prohlídka pokračuje ve Velké slavnostní jídelně, s nástropní malbou z poloviny 18. století od F. J. Luxe, a v Přípravně jídel. K vidění jsou také dvě apartmá pro hosty, v nichž v roce 1914 nocoval německý císař Vilém II. a jeho pobočník admirál Tirpitz, včetně salónů, ložnic a koupelny. Návštěva prvního zámeckého okruhu trvá přibližně 50 minut.

Druhý zámecký okruh prochází severním křídlem a chodbami středního příčného křídla zámku. Prohlídka je zahájena v apartmá pro hosty zvaném Kronprinz. Toto apartmá tvoří čtyři pokoje, Společenský salon, Kabinet grafik, Pracovna a Ložnice, a sloužilo potřebám korunního prince Rudolfa, který býval na Konopišti častým hostem. Z tohoto apartmá pokračujeme po zámeckých chodbách, kde jsou instalovány mnohé rozmanité lovecké trofeje a rozsáhlé sbírky zbraní, do zámecké Kaple. Součástí tohoto okruhu je také chlouba konopišťského zámku, kterou je bezesporu Velká zbrojnice. V prohlídce pokračujeme přes Malou loveckou chodbu, kde nahlédneme do Osobního výtahu, do Knihovny, a nevynecháme ani Kuřácký pokoj s Harémem, kde naši návštěvu zakončíme. Prohlídka tohoto okruhu nám zabere cca 55 minut.

Třetí zámecký okruh je nejrozsáhlejší a přibližuje návštěvníkům život šlechty na počátku 20. století. V průběhu prohlídky zavítáme do soukromých pokojů Františka Ferdinanda a jeho rodiny. Velice zajímavé je Mládenecké apartmá Františka Ferdinanda sestávajícího se z Ložnice, Šatny, Toalety a Koupelny. Nemineme ani Pracovnu Jeho Výsosti. Dále je na programu Parůžkový pokoj a Kamzičí salonek, kde jsou k vidění četné důkazy lovecké vášně Františka Ferdinanda. Při své prohlídce uvidíme ještě Jídelnu, kde se scházela celá rodina, a Růžový pokoj, který sloužil jako pracovna Ferdinandovy manželky Žofie Chotkové. To vše doprovází poutavý výklad průvodce o rodinném životě a rodových poměrech Františka Ferdinanda a Žofie. Poté prohlídka pokračuje do soukromých pokojů (Ložnice Františka Ferdinanda a Žofie Chotkové, jejich Koupelna, Ložnice synů a Dětská herna, Pokoj vychovatele a Pokoj vychovatelky). Následuje apartmá princezny (Ložnice, Hudební salonek a Malá pracovna). Na chodbách jsou opět k vidění rozmanité lovecké trofeje, zbraně, ale i fotografie. Nechybí ani Osobní výtah. Prohlídka třetího zámeckého okruhu trvá cca 70 minut.

A aby byl výčet informací kompletní přidáváme ještě souhrn cen. Za prohlídku prvního okruhu zaplatí dospělí návštěvník 80 Kč, stejně tak za prohlídku druhého okruhu. Prohlídka třetího okruhu je dražší a dospělého návštěvníka přijde na 140 Kč. Vstupné do skleníku je shodné jako vstupné do střelnice a činí 25 Kč. Parkovné na parkovišti pod zámkem stojí pro osobní auto 50 Kč na den. Hladovým návštěvníkům doporučujeme vzít si svačinu s sebou, neboť úroveň občerstvovacích služeb je v areálu zámku horší. Sice jsou všude kiosky, ale výběr míst, kde se stavit na oběd, je velmi slabý.

Náš tip: Rozhodně doporučujeme navštívit Růžovou zahradu se sto let starými skleníky. Je zde opravdu krásně. Ve skleníku jsou k vidění, ale i za velmi příznivé ceny k zakoupení, různé pokojové rostliny a navíc se zde návštěvníkovi nabízí jedinečná příležitost nahlédnout zámeckému zahradníkovi „do kuchyně„. A po cestě zpátky se nezapomeňte v hradním příkopě pozdravit s místními medvědy.

Podrobné informace pro potenciální návštěvníky zámku na www.zamek-konopiste.cz

3.4.2002 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist