Vznešená krása lesního skla. V čem se skrývá?

Křehké zelenkavé sklo protkané jemnými bublinkami zdobilo slavnostní hostiny již ve středověku, kdy bylo i významným výrobním artiklem českých sklářů. A vyrábí se dodnes, protože je tak krásné.

Krása skla s léty nezajde

Jednoduchost výroby skla objevil člověk zřejmě náhodou, kdy se v bezprostřední blízkosti ohně ztavil oxid křemičitý (tedy písek) s dalšími základními složkami skla. Díky historickým objevům je zřejmé, že již v době 3500 př. n. l. vyrábí člověk sklo účelně pro tvorbu praktických předmětů. Své významné místo mělo lesní sklo v různých historických etapách. A dodnes jsou pro vzory replik využívány tvarové typy odkazující na určitou dobu. Například pro vikingské období 800–1000 n. l. jsou typické nízké trychtýřovité nádoby.

V historii českých zemí byly sklářské produkty významným vývozním artiklem. Lesní sklo se na vrchol dostalo zejména v období vrcholné renesance na přelomu 14. a 15. století. Na přelomu 16. a 17. století se v německých zemích, a tedy i v českém pohraničí rozmáhá tvorba variací na gotické poháry zvané Roemer. Jedná se o kulovité číše s masivní válcovitou dutou nohou, které zřetelně inspirovaly i holandské skláře při výrobě pohárů zvaných Berkmeyer. Dodnes je tento typ hojně užíván jako vzor replik lesního skla.

Proč sklo lesní?

Zelenkavé lesní sklo je výsledek zručné řemeslné práce. Každý takový sklářský kousek je unikátní i díky svým zjevným nedokonalostem. Právě drobné nerovnosti a bublinky dodávají skleněným replikám punc historie. Pro repliky lesního skla jsou pak typické stopy na dně pohárů vzniklé odloučením hotového výrobku od přílepníku, tedy píšťaly na foukané sklo.

Zelenkavý odstín získává sklo díky přídavku oxidu železitého ve sklářském písku. A přesto, že právě barva skleněných nádob často navádí k etymologickému rozuzlení, sklo nenese svůj název díky své barvě. Lesní sklo je označením pro výrobky sklářských pecí, které se stavěly právě v lesích. A to z důvodu snadné dostupnosti zdrojů sklářských surovin a roztápěcího dřeva.

V českých zemích se na konci středověku objevuje i sklo modré, které je zabarvované díky odpadní surovině intenzivní těžby stříbra – díky kobaltu. Modré sklo se nejprve používalo k dekorování oblíbeného skla zeleného, v 16. století se ale skláři orientují na výrobu samotného modrého skla.

Dekor má svůj důvod

Nejen barevný nádech, ale i pozoruhodné a jedinečné dekorování jednotlivých nádob je pro lesní sklo příznačné. Tažené kapky, maliny, imitace lístků a mnoho dalších rozmanitých motivů naleznete na těchto skleněných replikách. Nápaditost ale nebyla stěžejním důvodem, proč si skláři dali na povrchové úpravě pohárů tolik záležet. Prvotní smysl dekorování spočíval v praktičnosti a snaze sklo ochránit. V dobách středověkých hodokvasů nebylo zvykem používat na pokrmy příbory. V mastných rukou sklo vykluzovalo a ztráty byly vysoké. Proto se skláři rozhodly své výrobky opatřit zajímavým dekorováním a tím nádobám prodloužili životnost.

Lesní sklo působí křehce, přesto je odolné. Nemusíte mít strach si při přípitku se sklenkami přiťuknout. Při čištění skla však buďte k nádobám šetrní. V žádném případě nemyjte zelenkavé sklenky v myčce a dejte si raději práci s ručním omýváním.

Text: Lenka Malá
Foto: Pinterest.com

14.1.2016 4:15
Více o tématu: dekormalápříborysklo

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist