Má rád teplo a vlhko
Rod ananasovník náleží mezi odolné a téměř nezničitelné bromélie, rostoucí jak v pekelném horku tropů, tak v nehostinných horách Ameriky. Už Indiány nenechaly klidnými jeho dužnaté stonky, i když původně chutnaly natrpkle kysele. Dlouholetým výběrem dosáhli zvětšení ovocné části i sladší chuti. Do Evropy se toto zajímavé ovoce dostalo díky mořeplavci Kryštofu Kolumbovi, poprvé se asi v roce 1514 podávaly na královském dvoře ve Španělsku. Během 16. století je španělští i portugalští mořeplavci rozvezli do celého tropického a subtropického světa, do Indie, Číny a dalších oblastí. Jedná se o víceletou polní plodinu, dnes obnovovanou v pětiletých cyklech.
Nepravý plod
Ananas je terestrická, tzn. v zemi kořenící bromélie s podzemním oddenkem. Ten se používá k vegetativnímu rozmnožování, neboť vyšlechtěné kultivary nemají téměř semena. Vyroste z něho růžice přízemních tuhých a ostnitých listů. Z ní vyžene květonosný stonek do výše asi 50 cm. Má atraktivní jasně červenou barvu a nese množství modrofialových korunních lístků květů, šišticovitě uspořádaných. Po odkvětu se začnou vyvíjet bobule, které postupně srůstají s dužnatým středem květenství, až nakonec vytvoří nám známý plod ananas. Jedná ale o nepravý plod, vzhledem připomínající šišku, jenž dosahuje značné hmotnosti (až 4 kg). Jednotlivé plastické šupiny upomínají na původní plody. Bývalý stonek tvoří střední, tvrdou a nepoživatelnou část, při konzumaci se odstraňuje. Než nepravý plod dosáhne zralosti, na aktivním vegetativním vrcholu se vyvine malá růžice.
A tady začíná úkol pro pěstitele
Ostrým nožem vrcholovou růžici odřízneme, můžeme odstranit zaschlé listy. Většinou už jsou naznačeny budoucí kořínky. Chochol umístíme do misky s vodou na teplé a světlé místo. Rostlinka je náchylná k vyhnití, tak často vyměňujeme vodu. V optimálním případě dojde k vyvinutí kořenového systému, pak celou novou rostlinu zasadíme do propustné, mírně kyselé půdy a udržujeme vlhkou. Můžeme položit květináč do větší misky vysypané kamínky a zalité vodou. Postupné odpařování zajistí potřebnou vzdušnou vlhkost a přitom rostlina nebude podmáčená. V druhém případě může nastat situace, kdy původní chochol odumře, ale na boku se vytvoří malé růžičky. I ty se dají dovést k růstu, ale trvá to podstatně déle. Bohužel naše úsilí může skončit i celkovým odumřením a nezbývá než pokus opakovat. Pokud máme zimní zahradu s tropickým klimatem, ananas při kvalitní péči vykvete a možná i dozraje.
Král mezi ovocem
Asi nevypěstujeme šťavnaté plody obsahující “hubnoucí“ bromelín, ani nebudeme přebytky zavařovat či vyrábět alkoholický nápoj chicha, ale bujně rostoucí exotická květina nás určitě potěší. Nejvíce právě proto, že si ji vypipláme doslova od „plínek“.
