Zadržováním vody na pozemku ať už retencí, či vsakováním zlepšíte hospodaření s vodou na vlastním pozemku. Vodu sebranou do nádrže můžete použít na zalévání zahrady, splachování či dokonce praní. Vsak zase zlepší množství vody v půdě v bezprostředním okolí vašeho obydlí a doplnění hladiny podzemních vod.
„Pro účinné vsakování dešťové vody na pozemku je stěžejní znát kromě velikosti odvodňované plochy především koeficient vsaku půdy. Ten vám může sdělit hydrogeologický průzkum. Pokud však takový průzkum nemáte zpracovaný, nejjednodušším řešením je koeficient vsaku zjistit pomocí jednoduchého testu,“ říká technický specialista a člen realizačního týmu Aquanix Ing. František Krpata.
„Důležité je ovšem říct, že zmíněný postup není oficiálním podkladem pro návrh vsakovacího zařízení zpracovávaného projektantem pro účel oficiální dokumentace pro stavební úřad. Podkladem projektantům by měl být koeficient vsaku ze zmíněného hydrogeologického posudku zpracovaného geologem,“ doplňuje odborník.
Jak stanovit koeficient vsakování svépomocí
Zjistit propustnost zeminy pro svou vlastní potřebu není vůbec složité. Stačí pouze rýč, metr a voda.
1. krok – vykopejte jámu do předpokládané hloubky budoucího vsakovacího objektu (hloubka je dána sklonem potrubí a orientační hloubkou zamýšleného vsakovacího objektu).
2. krok – dno zkušební jámy by mělo mít půdorys 30 x 30 až 50 x 50 cm (na přesném rozměru nezáleží).
3. krok – začištěné dno jámy kropte vodou tak dlouho, až v něm začne stát přibližně 10 centimetrů vody. Nechte vsáknout a tento postup ještě dvakrát opakujte.
4. krok – na dno jámy zatlučte kolík, na kterém budete moci měřit pokles hladiny. Například je možné vyznačit si na něm pomocí zářezů stupnici po dvou centimetrech. Maximální hladina by měla dosahovat 30 centimetrů.
5. krok – pokud máte připravený kolík a prázdnou jámu, nalijte do jámy vodu až do výšky 30 centimetrů a měřte na stopkách, za jak dlouho hladina poklesne až na dno.
6. krok – pokud je pokles hladiny hodně malý, kupříkladu dva centimetry za tři hodiny, pak postačí, když ukončíte měření po zhruba pěti hodinách.
7. krok – zapište si hodnotu H a T, tedy výšku vodního sloupce, který poklesl za známý čas.
8. krok – koeficient vsaku pak jednoduše spočítáte vzorečkem Kv = H/T. Je ale třeba převést hodnoty na základní jednotky, tedy H v metrech a T v sekundách.
Výpočet:
Příklad: Naměřený pokles je dva centimetry za pět hodin. Převod H na metry je H = 2/100 = 0,02 m. Převod T na sekundy je T = 5/3600 = 18 000 s. Kv je potom vypočteno jako Kv = H / T = 0,02 / 18 000 = 0,0000011 m / s neboli 1 x 10-6 m / s.
„Vypočítaný koeficient vsaku a plocha střechy jsou pro nás stěžejní informace, díky kterým jsme poté schopni nadimenzovat velikost vsakovacího objektu,“ doplňuje František Krpata.
Způsoby vsakování
K vsakování vody na pozemku byly dříve hojně využívány tzv. trativody (štěrková lože zásobená drenážním potrubím). Dnes se ve většině případů používají vsakovací objekty. Tyto objekty tvoří obvykle vsakovací tunely nebo bloky. Mají až trojnásobně větší akumulační schopnost oproti štěrku. Vsakovací objekty jsou zároveň často využívány pro bezpečnostní přepad k podzemním nádržím na dešťovou vodu. Jaký je však ukazatel správného výběru?
Vsakovací blok RainBloc Compact 300 l
Tyto bloky je možné instalovat do objektů různých tvarů a objemů. „Pokud je podloží hůře propustné, je vhodné instalovat pouze jednu vrstvu bloků, co nejvíce do plochy. Pro propustnější podloží je možné objem poskládat do více vrstev,“ upozorňuje František Krpata z Aquanixu.
Vsakovací objekt vyžaduje zásyp štěrkem frakce 8/16, kompletní obalení geotextilií a propojení jednotlivých vrstev ve vertikálním směru pomocí středících kolíků. Pro horizontální propojení je nutné použít spojky pro horizontální spojení.
Vsakovací blok Ecobloc Inspect
Konstrukce těchto bloků zvládá při dodržení předepsaného krytí zeminou pojezd i 60tunovými nákladními vozidly. Hojně se využívají k rozsáhlejším vsakovacím objektům (parkoviště, obchodní domy, logistické haly). Umožňují čištění přes integrované šachty VARIO 800 a je možné je skládat do různých tvarů a objemů.
„Pro jednu vrstvu bloků 205 litrů je třeba stejný počet podkladových desek jako bloků. Při instalaci do více vrstev jsou potřeba podkladové desky jen pro spodní vrstvu, další vrstvy bloků se již instalují bez nich,“ radí František Krpata. Vsakovací objekt vyžaduje kompletní obalení geotextilií a zásyp štěrkem frakce 8/16.
Vsakovací tunel Garantia 300 l
Díky jednoduché instalaci se tento typ tunelu používá nejčastěji u rodinných domů. Lze ho poskládat do libovolného počtu řad, přičemž každá řada může mít libovolný počet tunelů.
„Řady tunelů pro pochozí zatížení doporučuji poskládat s 200milimetrovým rozestupem na štěrkové lože 100 až 150 milimetrů s maximálním krytím 1490 milimetrů. U pojezdového zatížení je maximální hloubka uložení 1400 milimetrů a krytí 890 milimetrů. Pro vyšší krytí a pojezd je třeba volit odstup řad 500 mm,“ upřesňuje specialista František Krpat.
Tunely je při instalaci nutné zabalit do geotextilie, stropem vyvést kanalizační potrubí KG DN 110 pro odvětrávání a zakrýt ho odvětrávací hlavicí. Pro možnost revize a případného odsání usazených kalů v tunelu je výhodné ze stropu každé řady tunelů vyvést potrubí KG DN 200.
Vsakovací tunel Garantia Twin 600 l
Vejcovité provedení dvou propojených tunelů je vhodné do dobře propustných zemin z prostého důvodu – zde na objem náleží poloviční plocha vsaku. Tento vsakovací tunel totiž vyniká schopností pojmout velký objem přívalové srážky.
„K instalaci je nutné dokoupit zakončení vsakovacího tunelu a geotextilii. Po dodržení 500milimetrových rozestupů mezi jednotlivými tunely je možné pochozí i pojezdové zatížení osobními automobily, však s maximálním krytím 1480 milimetrů. Následný postup je pak stejný jako u 300litrového tunelu Garantia,“ uzavírá specialista František Krpata.
