Kdo vás chrání, když ne on

Věrné oddané srdce, ochota nechat se pro pána zabít. To jsou skvělé a žádoucí vlastnosti osobního strážce. A docela samozřejmé vlastnosti u psa, který má nádavkem od přírody vynikající čich a ještě lepší sluch, což při hlídání hraje roli.

Snad téměř každý z nás někdy procházel setmělou vesnicí. Znáte to: Místní voříškové si vás podávají od vrat k vratům, každý ve vsi věděl, že někdo jde a kde právě je. Možná i proto bychom neměli zapomínat, že pes není jen mazlík, ale také neomylný hlídač. Selhává jen člověk, když pes štěká, tak ho okřikne a zažene, aniž by se podíval, proč vlastně to zvíře tak vyvádí. Důvod má totiž vždycky.

Hlídač je, když…

Zdálo by se, že k hlídání jsou nejlepší služební plemena, psi, jejichž hlídací schopnosti jsou usazeny v genech. Nevěřte tomu tak docela. Psi klamou tělem. Představy, které máme o psích plemenech, jsou prostě naše – lidské.

Jeden známý dobrman sedává paničce na klíně, svou hlavu shora klade na její a melancholicky hledí. Do boudy vleze jen tehdy, když se mu tam strčí hračka nebo pamlsek. Aby je vynesl. Jiný příklad: maltézačka – něco přes dvě kila živé váhy – sedávala v drátěném koši pod dětským kočárkem a k miminu se nikdo, kdo má rád svoje kotníky, nepřiblížil.
Pokud se pro psa rozhodneme, musíme ale z něčeho vyjít. Velký pes samozřejmě budí přirozenou a větší úctu než malý, někoho může od nenechavých myšlenek odradit pouhý pohled na něj.

Co bychom opravdu měli vědět

Velký pes a služební plemena zvlášť opravdu potřebují odborný výcvik. Pokud si myslíme, že je to zbytečné, často se stane ze psa pán domu, který nakonec čeká, že jej ohlídá zbytek smečky.

Chceme-li náhodou mít psa na hlídání, musíme mu připravit venku dobré obydlí. Bouda má být uvnitř rozdělena do dvou částí, předsíně a vlastní plochy, která je tak chráněná před nepohodou a větrem. Psi jako lidé trpí revmatismem! Střecha boudy by měla být snímací, abychom mohli prostor boudy dobře čistit a občas nově čistě vystlat.

Pro psy, kteří ve svém služebním životě do domu vůbec nevkročí, je dobré vybudovat kotec. Měl by být dost prostorný, aby se v něm pes mohl pohybovat, se zpevněným povrchem, který se nerozbahní, částečně zastřešený, aby se zvíře mohlo schovat před nepohodou. Přímo z kotce by měl mít přístup do své zateplené ložnice. Jen poznámka: Některá plemena (určitě k nim patří hovawart) musí z boudy vidět na vchod a na pohyb pána, jinak v ní za žádnou cenu nebudou.

Pokud chováme psa v bytě, pro velkou rasu je šikovné zbudovat pryčnu. Rošt by měl být tak deset centimetrů nad povrchem podlahy, aby pes neležel přímo na zemi v průvanu, a vystlaný matrací nebo přeloženou pokrývkou. Místo je důležité, váš miláček by je měl bezpodmínečně vždy zaujmout, když jíte nebo když máte návštěvu, která si sice pejska ráda pohladí, ale potom chce mít klid.

Trochu parády…

Bytový pelíšek může mít mnoho podob – od zmíněné pryčny až po stylový psí nábytek. Skvělým řešením je počítat s místem pro zvíře, ať už je to pes, nebo kočka, hned při vybavování a integrovat ho do prostoru tak, aby s ostatním vybavením ladilo.

Jen tak mimochodem, kočky dokážou vytvořit se psem v jedné domácnosti krásné společenství. Na mou duši, na psí uši.

4.4.2018 5:30 | autor: Vladimíra Storchová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist