Do úspor investujeme, ale málo
Současné investice do úsporných opatření se pohybují okolo 4,5 miliardy korun ročně, k využití veškerého dosažení ekonomického potenciálu úspor by ale bylo zapotřebí celých dvacet miliard korun.
Kolik by šlo ušetřit?
Podle studie Hnutí Duha mohou lidé v rodinných a panelových domech, které jsou opatřeny izolací, ušetřit řádově až desetitisíce korun. Pro srovnání: starší výstavba spotřebovává přibližně 200 kilowatthodin energie na metr čtvereční ročně, zatímco u nové výstavby je to jen 120 kWh/m2 (nemluvě o nových nízkoenergetických domech, které se pohybují okolo 50 kWh/m2).
„Při vytápění, ohřevu užitkové vody a provozu elektrospotřebičů lze ušetřit až 175 petajoulů ročně, tedy 60 procent veškeré energie spotřebované v obytných a administrativních budovách,“ řekl autor studie Miroslav Šafařík ze společnosti Porsenna.
Pomoci by mohl stát
Zvyšování úspor za energie je ovšem v první fázi spjato se značnými výdaji, které jsou pro řadu rodin nedosažitelné.
„Otevírá se tu příležitost pro stát,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Grantové programy by například mohly pomoci pokrýt úroky z úvěrů na zateplení, další fáze ekologické daňové reformy zase mohou motivovat k investicím do snižování energetické náročnosti,“ dodal. Kromě finanční pomoci by ale nebyla od věci ani pomoc v oblasti poradenství.
Studie prozkoumala vše
Studie Hnutí Duha se při svém zkoumání ovšem nevěnovala pouze domácnostem, ale „na zoubek“ se podívala i školám, nemocnicím, úřadům, obchodům či logistickým centrům. Z šetření pak vyplývá, že odhadem budovy spotřebují až na čtyřicet procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.
Již dříve Evropská komise odhadla, že potenciál úspor se pohybuje řádově okolo třiceti procent, a to jak u rodinných domů, tak i u administrativních budov, v dopravě či výrobním průmyslu. S tím souvisí i plán Evropské unie do roku 2020 snížit prostřednictvím aktivit spojených s energetickou efektivností spotřebu energií o pětinu.
Lucie Lukačíková
Foto: archiv autora
