Uhlím, dřevem, šťovíkem

Na tepelné ztráty domu má vliv mnoho faktorů. Od izolace obvodových konstrukcí domu, přes střechu, okna a samozřejmě vliv má i správně navržený a používaný topný systém.

Zvlášť v poslední době se ve všech pádech skloňuje termín nízkoenergetický dům. Z hlediska topení (vytápění) tyto stavby zpravidla pracují s nízkoteplotním systémem, umožňujícím případné napojení moderní zdrojů tepelné energie. Jde o systémy využívající obnovitelné zdroje a patří k nim tepelná čerpadla, solární zařízení a další. Je nabíledni, že získanou energii šetří nejen vhodná konstrukce stavby jako taková, spotřebu energie však ovlivňují také úsporné zařizovací předměty a především ekonomické domácí elektrospotřebiče. Platí zde, že třída „A+“ značí nejnižší spotřebu energie při nejvyšší účinnosti.

Dřevo v interiéru: inspirativní fotogalerie

Krby a krbová topeniště
Najde se jen málo lidí, kteří neumějí najít nebo prostě nikdy nehledali a nehledají potěšení v pozorování plamenů otevřeného ohně. Tuto radost si lze dopřát i v interiéru domova, v krbech nebo krbových topeništích. Hořící dřevo však nevnáší do domu pouze přírodní idylku, ale především teplo a pohodu. Ve většině rodinných domů sice neslouží jako hlavní zdroj vytápění, plní pouze doplňkovou roli. Přesto existuje možnost, kdy horký vzduch může ventilačními kanály přes stěny, podlahu a stropy vytápět místnosti a dokonce ohřívat vodu pro teplovodní vytápění skrz tělesa radiátorů. V novostavbách s tímto systémem není problém, starší objekty vyžadují poměrně rozsáhlou rekonstrukci s aplikací alternativního řešení. To může představovat třeba teplovodní krbové topeniště, na jehož zadní straně funguje technologické zařízení. Takto zavedený krb sloužit jako hlavní zdroj tepla, případně v zimním období posiluje výkon stávajícího topného zařízení na elektřinu nebo na plyn. Jako palivo se používá zejména dřevo listnatých stromů, které by mělo být tvrdé a ne vlhké více než 15 – 20%. Nejvhodnější je dřevo bukové a dubové, bříza, jasan a další. Smůla ve dřevě jehličnanů zanechává hodně sazí. Topit by se v žádném případě nemělo zbytky a odřezky lakovaného nebo natřeného dřeva, kdy se do ovzduší mohou uvolňovat nebezpečné látky.

Teplo kolem nás
Značně rozšířenou variantou je podlahové vytápění. Buďto elektrické nebo teplovodní. Využívá se zejména v koupelnách a v místnostech s položenou dlažbou nebo dřevěnou či laminátovou plovoucí podlahou. I tento způsob může sloužit jako hlavní nebo doplňkový. Obdobnou variantou je stěnové (stropní) vytápění, které s příslušnou technologií dovedně zužitkovává obnovitelné zdroje energie. V případě teplovodního vytápění je nejlepším tepelným médiem kondenzační kotel, který umí „vytěžit“ teplo i z malých kapek vodní páry, obsažené v odpadních zplodinách. V novostavbách s téměř dokonalou tepelnou ochranou a prakticky hermeticky utěsněnými okny a dveřmi vzniká určitý problém – účinné větrání s dostatečnou výměnou čerstvého vzduchu. Větrání okny je poměrně neefektivní a nelze je nijak regulovat, proto se v domech využívá systém řízeného větrání. Speciální zařízení přivádí do domu čistý, přefiltrovaný vzduch, který se ohřeje na požadovanou teplotu a teprve poté se vhání do místnosti. Výhodou je, že nedochází k proudění studeného vzduchu a ke kolísání teploty.
Staré, dobré uhlí…
Shodneme se na tom, že topení uhlím je svým způsobem nejen špinavé, ale i manipulačně poměrně náročné. Přesto patří ke stále značně rozšířeným systémům vytápění. „Návrat“ ke klasice pochopitelně neunikl pozornosti výrobců kotlů a kamen na uhlí a na trhy se dostaly moderní výrobky, usnadňují obsluhu a eliminující další průvodní jevy (čištění, manipulaci s popelem atd.). Automatické teplovodní kotle dnes umožňují doplňování zásobníku s palivem jednou za několik dnů a jinak pracují samostatně. Samy si regulují výkon a při účinném spalování vyrábí jen požadované množství tepla. Tedy šetří, takže hlavní devizou zařízení je poměrně laciné teplo.

…versus ekologie
V hlavní roli vystupují topná zařízením a systémy, které minimálně nebo prakticky vůbec nezatěžují životní prostředí. Jedná se o kotle na biopalivo, například na dřevěné nebo dokonce obilné pelety, šťovík a jiné. Topení v nových kotlích je mnohem pohodlnější – elektrické zapalování, umožňující start třeba přes mobilní telefon nebo PC. Velkokapacitní zásobník peletek nebo uhlí přitom vydrží až týden. Provoz zajišťuje regulace s mikroprocesorem. A nákup peletek? Houstne síť výrobců a není problém s jejich pořízením. Vytápění ekologickou biomasou je navíc podporováno dotací ze Státního fondu životního prostředí. V této souvislosti se nabízí otázka, zda uhlí prostě „neodbourat“ a přijmout taková zpřísňující opatření, aby se všichni majitelé domů chovali ekologicky. Uvážíme-li však, že právě uhlí vyjde v porovnání třeba s plynem o polovinu levněji, mnoha rodinám nezbývá nic jiného. Tuna pytlovaného černého uhlí stojí okolo 3,5 tisíce korun a na sezonu je ho v běžném domě při účinnosti spalování 80 až 85 % potřeba zhruba čtyři tuny?!?

Pavel Hluchý

Foto: archiv autora

30.1.2007 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist