Tempo doby se neustále zvyšuje, na člověka je kladeno stále více povinností, musí neustále zpracovávat další a další informace. Účinná relaxace a odpočinek je tedy velmi žádoucí, respektive nutná. Z rozhovoru s předním tuzemským výrobcem kvalitních interiérových svíček vyplynulo, že většina jeho produkce směřuje do západní Evropy, jejíž standardy ve jménu relaxace a ergonomie jsou přeci jen na jiné – vyšší úrovni. Češi jakoby se teprve učili odpočívat a podléhají spíše extrémům workoholizmu. Jako uvolňující a protistresovou činnost je možné vnímat v podstatě jakoukoliv nenucenou, tedy spontánní aktivitu, která jednoduše udělá dobře a odvede nepříjemné tlaky pryč. Takovým klidovým programem může být např. banální ležení ve vaně, nebo třeba nerušený poslech hudby. Pak už stačí zhasnout a zapálit svíčku.
Princip hoření svíčky je všeobecně známý. Látkový knot nasává hořlavý materiál, který je pak spalován. Důležité ale je, aby byla svíčka spalována rovnoměrně, což platí zejména u robustních svíček s mohutným a širokým tělem. Štíhlá vysoká svíčka shoří takřka automaticky, ale třeba právě tolik populární svíčky ve tvaru kvádru nebo kostky už s takovou samozřejmostí rovnoměrně nehoří. Je škoda, když svíčka za 300 Kč za jeden večer prohoří svým jádrem až na dno a pak jednoduše zhasne.
Podmínkou rovnoměrného hoření je dle výrobců vnitřek, čili, jak říkají, jádro svíčky. To by nemělo být lité, jeho materiál by měl být lisován, a to za studena. Technologii výroby asi těžko zákazník odhalí, ale u předmětu s takovou pořizovací cenou by měl od prodejce získat minimálně tuto základní informaci.
Velmi často se objevují tzv. vonné svíčky. Může se jednat o svíčky, které jsou tvořeny materiálem, jež sám o sobě voní a nebo pod plamenem vůni uvolňuje. To je namátkou případ včelího vosku. Taková vonná svíčka dokáže příjemně naplnit interiér atmosférou připomínající chybějící „dotyk přírody“. Výrobci však nabízejí i jiné vonné svíčky, které voní díky přidanému parfému. Jeho množství by mělo být oko 5% celkové hmoty svíčky. Důležité je, jak k uvolňování vůně dochází. Parfémován by měl být pouze okraj svíčky, nikoliv její jádro. Výrobci však často sytí parfémem celé tělo svíčky a ten pak přichází do styku s ohněm a lidově řečeno se „škvaří“. Totéž platí o barvení. Barva by měla být pouze povrchová, aby se nedostala do kontaktu s hořením – s plamenem. Hořet by mělo tedy jen „čisté“ nebarvené „jádro“ svíčky. Tak lze zabránit vzniku nepříjemných exhalací a zplodin a pak se dá hovořit do správné interiérové svíčce.
Obr. Unipar, Design light, Meduňka
