Nevinné čistě bílé kornouty má Zantedeschia aethiopica, žlutě rozkvétá Z. elliottiana a růžovými květy se chlubí Z. rehmannii. Rostlina pochází z bažinatých oblastí jižní Afriky, kde je však v létě sucho. Tento cyklus vyžaduje i při domácím pěstování, jen tak se dočkáme odměny ve formě barevných kornoutků.
Dekorativní květenství se skládá z toulce různých barev a palice. Při nedostatečném osvětlení barva kornoutu bledne. Přímé slunce neprospívá zase žlutým a sytě červeným kultivarům, barva nezíská na zářivosti. Po opylování se barva okvětí mění na zelenou a počáteční bílá nebo jiná zaniká.
Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie
V zemi kaly vytváří hlízy nebo oddenky, z nichž na jaře vyrůstají duté stonky s tmavě zelenými šípovitými listy. Právě nyní je velice vhodná doba buď stávající rostlinu přesadit, velké trsy rozdělit nebo si pořídit novou hlízu. Použijeme větší květináč (v malém většinou nevykvete, potřebuje hodně prostoru) s výživným a propustným substrátem. Hlízy okamžitě zakoření a začnou růst. Tento překotný vývoj podpoříme bohatou zálivkou, rosením listů a pravidelným přihnojováním, zpočátku dusíkatými hnojivy pro vytváření zelené hmoty, v době kvetení fosfátovými a draselnými.
Zpočátku ji umístíme na světlé, ale chladné (10 – 15°C) stanoviště, kde založí budoucí květy. Posléze ji můžeme přenést i do pokoje. V létě ji postavíme na chráněné místo venku, listy budou nižší a pevnější a rostlina výrazněji pokvete. Po odkvětu kalám dopřejeme alespoň dva měsíce klidu, listy necháme v suchu zatáhnout, při dobré péči rozkvete ještě jednou. Hlízy přezimujeme v suchém a chladném prostředí, někteří pěstitelé očištěné hlízky ukládají do lednice. Při tomto způsobu pěstování vydrží mnoho let. Pokud kala přezimuje v příliš teplém prostředí, napadají ji mšice a svilušky.
Jindřiška Kodičková
Foto: Botanická zahrada Teplice
