Pro získání maximálního výnosu u stavebního spoření je nutné plně využívat státní podporu. Ta činí u smluv založených od ledna 2004 nejvýše tři tisíce korun ročně. Podmínkou je každý rok na svůj účet vložit částku ve výši 20 tisíc korun. Pro státní podporu je zcela jedno, zdali klient uskuteční jednorázový vklad nebo pravidelně ukládá každý měsíc.
U starých smluv, které byly založeny ještě do konce roku 2003, činí státní podpora i v dalších letech až 4500 korun ročně. Zde stačí pro zisk státní podpory vložit během roku 18 tisíc korun.
Vklad na účet je jen jednou z podmínek pro státní podporu. Další nutností je také určitá minimální doba, po kterou musí smlouva existovat. U starších smluv musí klienti spořit alespoň pět let, u nových o rok déle. Pokud někdo vypoví smlouvu dříve, přijde o všechny připsané státní podpory (zálohy státní podpory) a ještě zaplatí pokutu ve výši půl procenta z cílové částky.
Jakmile uběhne minimální doba spoření pro získání státní podpory (pět nebo šest let), je již jen na klientovi, jak bude dále nakládat se svou smlouvou. Může samozřejmě pokračovat ve spoření ještě nějakou dobu, anebo střádání ukončit.
Po pěti, respektive šesti letech, může klient svou smlouvu kdykoliv vypovědět a o státní podporu již nepřijde. Splnil totiž požadované minimum trvání spoření. Nastřádané peníze včetně státní podpory jsou mu plně k dispozici. Navíc je možné je utratit za cokoliv, účelové omezení se týká jen úvěrů.
Na druhou stranu je ale možné smlouvu o stavebním spoření o řadu let protáhnout s tím, že za všechny další roky může účastník po vložení příslušné částky na účet získat státní podporu. Jediným omezením v tomto směru je zvolená cílová částka, kterou není možné přespořit.
Otázkou je ale výhodnost tohoto postupu. Klient sice může každý rok získat plnou státní podporu, musí však současně každý rok také ukládat. Z nově vložených peněz (u nových smluv) sice získá 15 procent jako státní podporu, ostatní úspory jsou však dále úročeny jen dvěma procenty ročně. Čím déle klient na jednu smlouvu spoří, tím pak v dalších letech dosahuje nižšího procentuálního efektivního zhodnocení. Na druhou stranu ale není dobré ukvapeně rušit staré smlouvy. Výjimkou je případ, kdy člověk peníze opravdu potřebuje nebo tyto úspory zhodnotí sám lépe.
Smlouvu o stavebním spoření je možné přirovnat ke spořícímu účtu s šestiletou výpovědní lhůtou. Čistý výnos v případě existence smlouvy po dobu šesti let může dosáhnout až sedmi procent (čisté zhodnocení – výnosy ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmů). U starší smlouvy, která běží právě pět let, může čistý roční výnos dosáhnout až třináct procent ročně.
Jestli klient každý rok využije plného nároku na státní podporu, je pouze na něm. Je jen na střadateli samotném, jakou sumu peněz vloží každý rok na své konto u stavební spořitelny. Podle toho pak získá státní podporu. U starších smluv se jedná o 25 procent z ročního vkladu, u nových jen o 15 procent. V případě, že nevloží nic, tak jen nezíská státní podporu za daný rok. Stavební spoření ale pokračuje bez jakýchkoliv omezení další roky.
