Spolehlivý trik, který podvodníkům zabrání odcizení vašeho domu či bytu

Nikdo nechce přijít o střechu nad hlavou. Bohužel, někteří šmejdi jsou tak otrlí, že se neštítí ani tak podlého kroku. Není to totiž nijak složité. Podvodníkovi stačí změnit zápis v katastru, který je jediným dokladem o vlastnictví nemovitosti. Naštěstí se tomu dá předcházet.

shutterstock_1185179239-1100x618.jpg Zdroj: shutterstock.com

Pokud se dostanete do hledáčku podvodníků, kteří se specializují na krádeže nemovitého majetku a jim se podaří změnit zápis v Katastru nemovitostí, můžete se o krádeži dozvědět až ve chvíli, kdy se k vám nový majitelé přijdou nastěhovat. Většinou jsou to lidé, kteří koupi provedli v dobré víře a jsou obětmi stejného podvodníka. Následné soudní spory o vrácení původnímu vlastníkovi mohou trvat i několik let a nemusí být ve váš prospěch.

„V naší praxi jsme se setkali již s několika pokusy o krádež nemovitosti, kdy se podvodník snaží na katastru převést vlastnické právo k nemovitosti (pozemku či domu), kterou přitom vůbec nevlastnil,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, který se specializuje na právní ochranu majetku včetně nemovitostí.

Špinavé praktiky

Krádež zpravidla probíhá tak, že podvodník se vydává za majitele nemovitosti, kterou prodává. Například tak padělá podpis na kupní smlouvě a prokáže se ztraceným občanským průkazem skutečného majitele. Inkasuje tak hned prostředky z prodeje nemovitosti nebo vlastnictví převede na firmu účelově založenou v některém z daňových rájů.

Stačí mu obejít jednoduchý kontrolní mechanismus katastrálního úřadu, který stávajícímu vlastníkovi zasílá informaci o chystané změně – ten má dvacet dní na to změně zabránit.

To se zloději snaží úspěšně obejít například tím, že katastrální úřad v předstihu požádají o změnu korespondenční adresy. Pravý majitel nemovitosti se tak o změně nedozví včas.

Jak se podvodníkům bránit

Účinnou ochranou je aktivní sledování změn v katastru nebo si zajistíte placenou službu sledování změn v katastru a velmi dobře funguje účelové zatížení nemovitosti – typicky zástavním právem.

„Kladení překážek podvodníky odradí. Pokud je na nemovitosti zřízeno zástavní právo, tak katastr kontaktuje kromě majitele i věřitele. Nemusí se jednat o hypotéku, postačí třeba půjčka v rámci rodiny. Nejbezpečnější je z pohledu právní ochrany majetku umístit majetek pod obchodní společnost a nenavázat více nemovitostí na jednu osobu,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad.

Nekonečné soudní tahanice

Následné soudní spory o vrácení nemovitosti původnímu vlastníkovi totiž mohou trvat i několik dlouhých let. Přitom po tuto dobu nemovitost užívá zpravidla ten, kdo je v katastru nemovitostí zapsaný jako vlastník.

Podvodníci se navíc snaží nemovitost rychle převést na třetí osobu, protože ten, kdo ji koupí v dobré víře, že není kradená, již pravděpodobně majitelem zůstane. Nového vlastníka takto chrání zákon. Navíc podvodníci často operace provádějí přes společnosti (mnohdy i offshorové), které jsou v době soudního sporu už jen prázdné schránky. Původní majitel nemá pak ani na kom nárokovat škodu.

4.3.2021 10:30 | autor: Julie Veselá

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

TOPlist