Sláma jako stavební materiál

Sláma jako stavební materiál není vlastně žádnou novinkou. Nejstarší známé a
zdokumentované stavby ze slámy staré sto let jsou dodnes funkční. Příkladem jsou rodinné domky v Kanadě, Kalifornii nebo na Urale. V našich podmínkách se sláma používala jako tepelná izolace pouze na venkově, uskladněná na půdě. Zlom nastal až hnutím ekologických nadšenců, kteří zkusili „slaměnou“ technologií postavit dům. Tehdy se někteří na projekt dívali skepticky, ale později neobvyklý materiál získal své příznivce, kteří pořádají setkání stavitelů ze slámy, organizují kurzy, píší odborné knihy. A pozadu nezůstaly ani firmy schopné dodat slámu na stavbu.

Sláma jako stavební materiál: není balík jako balík

Prvním předpokladem pro stavění ze slámy jsou kvalitně suché, dostatečně komprimované balíky. Aby nedošlo k plesnivění stavby, je důležité dodržet správnost konstrukce základu stěny. Základ by měl tvořit betonový sokl s dvojitou hydroizolací vytaženou do výše první řady slaměných balíků. Velký význam je rovněž kladen na kvalitu slisování slámy a orientaci stébel, což v souhrnu ovlivňuje tepelný odpor stavby. Ve srovnání s polystyrénem a minerální vlnou splňuje sláma přibližně stejné parametry zateplení při nesrovnatelně nižších nákladech. Co se týče nosnosti a trvanlivosti slaměných balíků, jsou tyto parametry opět srovnatelné s klasickými stavebními materiály. Lisovaná sláma se kombinuje s dřevěným skeletem pro zajištění únosnosti stěny (střechu přízemního domu však udrží i samotné slaměné bloky), hrubá hliněná omítka zlepšuje odolnost proti ohni a chrání stavbu před škůdci i před povětrnostními vlivy.

Navzdory uvedeným vlastnostem slámy jako stavebního materiálu je jejich využití vhodné spíše pro menší bytové stavby, například jako výplň dřevěného skeletu, dodatečná tepelná izolace zděné stavby nebo k izolaci stropů či střech. Neupravená sláma má totiž vysokou vlhkostní citlivost a sklony k degradaci účinkem vlhkosti (hniloba, plíseň).

Sláma jako stavební materiál: balík značky Expres

Tak by se dal charakterizovat ekopanel z pšeničné slámy. Jádro desky tvoří slisovaná sláma s povrchovou úpravou z recyklovaného papíru pojeným k slaměnému jádru přírodním lepidlem, což umožní pozdější konečnou úpravu povrchu libovolným způsobem. Svými vlastnostmi je ekopanel srovnatelný se sádrokartonem či dřevotřískovými deskami, ale daleko je předčí snadnou montáží pomocí dostupného ručního nářadí jako je ruční okružní pila, přímočará pila, vrtačka či drážkovací frézka. Desku ekopanelu lze jednoduše formátovat a opracovávat pro vnější a vnitřní opláštění dřevěných skeletů pro přístavby nebo celé dřevostavby či při realizaci samonosných příček, půdních vestaveb a stropních podhledů. Robustní a pevné stavební panely se spojují běžnými šrouby a univerzálními sponkami, takže není třeba žádný speciální spojovací materiál. Významnou předností ekopanelů  jsou nadprůměrné tepelně- a akustickoizolační vlastnosti, požární odolnost a atraktivní cena.

Další informace a inspirace ve článku Dům pod zemí ? Pojďte na návštěvu!

Irena Forejtová
Foto: strawbale.com