Postel jako předmět výtvarné hodnoty?

Od zařizovacích předmětů v interiéru přirozeně očekáváme naplnění jejich základní funkce. V případě lůžka, či obecně postele, půjde tedy v prvé řadě o poskytnutí pohodlného a zdravého ležení. Postel musí mít dostatečně kvalitní a váze a rozměrům uživatele odpovídající rošt, konstrukci a matraci. Co když je ale taková funkční vybavenost již zcela běžnou samozřejmostí? Podle čeho pak vybírat? Jakoby pak už nezbývalo nic jiného, než se rozhodovat podle vzhledu. Logicky se tak vnucuje otázka: může být vůbec postel předmětem výtvarné hodnoty? A co to vlastně znamená?

Několik slov úvodem

Psát o vzhledu nějakého předmětu, psát o tom, jak co vypadá a proč je to hezké či nikoliv, je stejně nevděčné, a svým způsobem nemožné, jako se snažit popsat a definovat, co je to ten „dobrý vkus“ a kde leží a jak vypadají hranice, za kterými jsou k dispozici již jen samé kýče.

Kritici, kteří se zabývají hodnocením cizí práce, práce např. výtvarníků či jiných umělců, mají pravděpodobně nějaký manuál, s jehož pomocí jsou „objektivního“ hodnocení schopni. Ať už je to jakkoliv, domníváme se, že námi namátkou a zcela „neobjektivně“ vybrané postele dvou předních domácích interiérových firem, které společně zastupují desítky světových výrobců zařizovacích předmětů, mají minimálně něco tzv. do sebe. Myslíme si, že tedy minimálně „dobře vypadají“ a když ani to, pak rozhodně alespoň prosím uznejte, že vybočují z průměru, který může být pro mnohé potenciální zákazníky obrazem zhmotnění samotné paní Nudy. Faktem zůstává, že se jejich cena pohybuje dle výběru materiálu cca od 70 000Kč a výše.

Postele – inspirativní fotogalerie

Trendy?
Stejně jako v jiných oborech, kde se do popředí dostávají kritéria vzhledu, tak i v případě zařizovacích předmětů, se projevují různé a často protichůdné trendy. Každá výrobní, designová, či jiná společnost má přirozeně svou filozofii a nějaký tvůrčí záměr. V každém případě je možné říct, že jednou ze stále trvajících snah a tendencí, je minimalizace zdobnosti obecně. Jakoby se tvůrci stále drželi dnes již slavné a takřka legendární eseje architekta Adolfa Loose nezvané výstižně „ornament je zločin“. Toto prohlášení, jehož optikou je možné – ovšem s velkou rezervou, pohlížet i na současné dění, bylo začátkem minulého století namířeno v prvé řadě proti tehdy stále aktuální secesní, často květnaté a bujné ornamentalice. Dnes bychom s jeho pomocí mohli stejně kriticky hledět na různé historizující zjevy, případně na rustikální tendence a snahu „vyšperkovat“ např. právě postel takovým způsobem, až se z toho bude točit hlava. Ovšem, co když se to někomu líbí? Bylo by asi politování hodným omylem domnívat se, že takový milovník „kýče“ je na tom se svým vkusem hůře než ten, kdo vyznává např. puristické nebo jiné, možná minimalistické linie. A jak jste na tom Vy?

Foto Living Space a Ranny Architects

Jaroslav Zákolanský
13.3.2006 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist