O sanitární keramice se samočisticími povrchy se na stránkách poloodborných magazínů o bydlení mnoho nedočteme. Přitom koupelna jako taková je v prvé i druhé řadě o hygieně, čistotě a kultuře těla. Stačí tedy jen změnit a nebo přesněji řečeno rozšířit kritéria výběru koupelnového vybavení a vyžadovat to, čemu se výrobci naučili říkat „samočisticí povrchy“.
Novinka: umí to i sklo
Samočisticí povrchy jsou speciální povrchovou úpravou užívanou při výrobě koupelnového vybavení, stejně jako např. při výrobě toaletních mís. Jejich hlavní rolí je odpuzovat bakterie a neumožnit nečistotám ulpívat na jejich povrchu. Tohoto efektu se dosahuje jednak přimícháním stříbra (nebo jiného antiseptického prvku) do materiálu sanitární keramiky a současně maximálním vyhlazením povrchu keramiky tak, aby se na něm lidově řešeno nečistota nemohla udržet a jednoduše po něm jako po dokonale hladké stěna sklouzla do odpadu. Tím se eliminuje i výskyt vodního kamene. Samočisticí povrchy dokáží odpudit (ale ne zamezit výskytu) i takové bakterie, jako sarsa či salmonelóza.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie koupelen
Stejného efektu je možné dosáhnout i u skla, které se zejména v poslední době stále častěji používá pro výrobu umyvadel. Jako povrchová příměs se zde používá také teflon.
Výrobci nabízejí takové samočisticí povrchy pod různými obchodními značkami. Uživatel se tedy může setkat se speciální povrchovou úpravou „ceramix plus“ nebo „ceramagic“ atp.
Cena je cca o 15-25 % vyšší než u běžných výrobků.
Karel Holý
Foto Ideal Standard a Koupelny sen
