Pivoňka lékařská ( Paeonia officinalis) je dekorativní trvalka s vřetenovitě stopkatými kořeny ( hlízkami). Z nich vyrůstá větvená lodyha, jež nese 2 – 3krát trojčetné listy se středním 3 – 5 dílným lalokem. Listy mají sytě zelenou barvu, na povrchu lesklou, vespod šedavě matnou. Pevná, kulatá poupata vykvétají na přelomu května a června ve velké, až dvanácticentimetrové, často plné květy sytě červené barvy. Existují i růžové, lila nebo bílé varianty, které lákají včely stejně úspěšně, jako ty červené. Plody jsou zpočátku zelené, jemně chlupaté měchýřky, které obsahují leskle modročerná semena.
K nám se dostala z jižní a jihovýchodní Evropy, především z oblasti Středomoří, a trvale se usídlila i na našich zahrádkách. Jen velmi zřídka zplaňuje.
Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie
Pivoňka příliš nesnáší přesazování, většinou reaguje absencí květů a znovu začne kvést až za dva až tři roky po přesazení. Pivoňky tedy přesazujeme jen tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné. Opatrně vyjmeme celý kořenový systém a rozdělíme jej na trsy. Rostliny nevysazujeme příliš hluboko, kořenový bal by měl být zakryt nanejvýš 5cm vrstvou zeminy, jinak pivoňka nemusí vůbec vykvést. K výsadbě volíme co nejvíce osluněný záhon, obohacený proleželým kompostem, raději se zcela vyhneme zatravněným plochám. Po přesazení potřebuje pivoňka více vláhy a v prvním roce ochranu před namrznutím. Přesazování je stěžejní záležitost v životě pivoňky, zcela ovlivňuje intenzitu kvetení. Po odkvětu odřízneme kvetoucí lodyhu, zbytek listů ponecháme, slouží výživě rostliny. Přibližně do konce srpna můžeme pravidelně přihnojovat, nejlépe společně se zálivkovou vodou.
Kromě elegantnosti květů (bohužel jejich krása nevydrží dlouho) má pivoňka i léčivý efekt. Na podzim se může sbírat kořen. Po umytí se rychle suší. Vydává jemně omamnou vůni, ale chuť má svíravě hořkou. Obsahuje hlavně alkaloid peregrinin a třísloviny, dále škroby, cukry a další látky. Snižuje peristaltiku střev a napětí hladkých svalů a zmírňuje bolest. Pomáhá i při astmatu, epilepsii a ledvinových kolikách, zklidňuje křeče. Užívá se však zřídka, nedoporučuje se v těhotenství a době kojení.
Krátce před odkvětem lze sbírat i korunní plátky plnokvětých zahradních druhů. Plátky musí mít sytou červenou barvu, jinak jsou bezcenné. Droga z květů obsahuje tříslovinu, sliz a glykosidní barvivo peonin, který se štěpí na peonidin a glukózu. Správně usušená má medově sladkou vůni a svíravou chuť. Kdysi se užívala jako součást čajů proti kašli, také proti dně a močovým kamenům. Drogu uchováváme na suchém a temném místě. Čaj připravujeme raději ve směsi, více se pivoňka uplatňuje v homeopatii.
Foto autor
