Všechny lahodné recepty pro blog i kuchařku připravuje Ivana Jindřichová právě v této kuchyni, která nedávno prodělala významnou změnu. Posuďte sami, jaký rozdíl udělá „pouhá“ výměna pracovní desky.
Tak začněme od začátku, kde se vzala vaše láska k vaření a vůbec ta myšlenka se tímto živit?
K vaření tíhnu od malička, je to taková moje životní vášeň, kterou jsem objevila v první třídě a zvala jsem kamarádky na míchaná vejce na francouzský způsob. Nejdříve jsem čerpala od mamky a babičky, při studiu VŠ jsem se pak sama vzdělávala v oblasti zahraniční kuchyně. Vařila jsem jako divá, poznávala nové suroviny a tradiční světové pokrmy. Vše jsem sdílela jen na svůj soukromý Facebook. Myšlenka živit se foodblogováním asi nikdy nepřišla, spíš to bylo celé takové přirozené. Začalo to v jedné škole vaření, kde jsem nastoupila jako event manažerka. Bylo to centrum dění pražské gastronomie, a tak už chyběl jen krok k založení foodblogu. Nakonec ho udělal můj přítel Martin, který mi doménu nadělil jako dárek. Blogovala jsem tři roky při práci celkem vrcholově, připravila se o jakýkoliv soukromý život, ale bylo to fantastické. Najednou jsem totiž měla reálný vliv na čím dál širší veřejnost a to byl můj sen. V roce 2018 jsem se rozhodla, že dám výpověď v práci a začnu blogovat na plný úvazek. Od té doby jsem vydala dvě kuchařky, pracuju na třetí a každý den si říkám, jak vděčná jsem za ten svůj krok opustit komfortní zónu a jít na volnou nohu.
Kde se ve vás zrodila vaše vášeň ke kočkám?
Ke kočkám tíhnu také úplně odmalička. Sbírala jsem porcelánové, plyšové a měla jich plný pokoj. Toužila jsem po živé kočičce a věděla jsem, že jednou si ji pořídím. Sen se mi splnil v 16 letech, kdy jsem dostala perské koťátko. Pojmenovala jsem ho Minda, prostě to nešlo jinak, odjakživa jsem totiž každé kočce říkala Mindo a měla jsem to zažité. Minda mě inspirovala k názvu blogu Cat & Cook, byla to úžasná parťačka. Opustila nás po 10 letech na selhání ledvin. Pár měsíců před její smrtí jsem se rozhodla vydat kuchařku na její počest. A jsem šťastná, že na ni mám tak krásnou vzpomínku. Mindičku zastoupila britka Miňonka, které loni vyšla také kuchařka jako vzpomínka na kotěcí období a letos partu doplnila sibiřka Laskonka.
Jak dlouho vám trvá příprava jedno receptu na blog?
Příprava jednoho receptu mi zabere hodně času. Nejdříve musím vymyslet, co uvařím – záleží na sezoně, dostupných surovinách, přáních mých sledujících apod. To mi zabere tak 1 hodinu. Následuje dlouhá rešerše na internetu, v kuchařských knihách apod. Pátrám po historii vzniku receptu, abych pochopila, jaké suroviny použít, receptuře porozuměla a vycházela z tradice. Tahle část mi zabere asi 3 hodiny. Sepíšu si pro sebe recept nahrubo, což trvá asi 1 hodinu a pak sháním ty správné suroviny. V drtivé většině je neseženu v jednom obchodě, tak objíždím více dodavatelů. Ráda totiž kupuji kvalitní maso a zeleninu od farmářů, šťastná vejce, pravou vanilku, mikrobylinky na ozdobu atp. Vstupní suroviny jsou pro mě to nejdůležitější. Když to jde dobře, za 2 hodiny mám nakoupeno. Pak je na čase vaření/pečení pokrmu. Tím, že věnuji opravdu hodně času přípravě a studiu receptury, tak se mi většinou povede na první pokus. Záleží samozřejmě na receptu, ale zabere mi asi 3 hodiny – zapisuji si u toho změny apod. Po přípravě jídla ihned následuje focení. Musím si vše načasovat tak, aby bylo denní světlo, s umělým osvětlením nikdy nefotím. Focení mi zabere cca 2–2,5 hodiny, pokud fotím i postup při vaření, je to násobně víc. Po focení si začerstva sednu k počítači a napíšu recept načisto, aby byl pochopitelný pro lidi. Své recepty píšu hodně podrobně, aby je zvládl opravdu každý. U tohoto kroku sedím kolikrát i 3 hodiny, do receptu zapisuji i různé tipy a rady navíc. Když mám napsáno, vrhnu se na postprodukci fotek. Musím je stáhnout z paměťové karty do počítače, udělat úzký výběr (nafotím cca 60 fotek a vyberu 10–15 finálních) a nakonec je upravit, aby lahodily oku. Tady jsme tak na 2–3 hodinách. Pak už jen zbývá nahrát recept a fotky na blog a dát o tom vědět lidem na Instagramu a Facebooku. To je tak na 2 hodiny. Suma sumárum jsme na 19 hodinách. U polévek a jednodušších receptů je to samozřejmě méně, u dortů a jiných složitých receptů je to někdy i více.
Odkud čerpáte inspiraci pro vaření?
Inspiraci čerpám především v sezoně. Snažím se ctít sezonní suroviny, takže na jaře se třeba těším z chřestu, v létě z jahod, na podzim ze švestek, v zimě peču z jablek. Vizuální inspirací je mi určitě sociální síť Pinterest, tam bych strávila hodiny. Kolikrát mě inspiruje i moje lednice, nerada vyhazuji jídlo, proto se snažím vše spotřebovat do posledního puntíku.
Nemáte někdy „krizi“ a chuť odhodit vařečku a objednat si pizzu?
Pizzu miluju! Sice si ji neobjednávám, ale mám oblíbené podniky, které připracují pravou neapolskou pizzu a tam občas zajdeme. Pokud jsme ale doma, baví mě vaření a užívám si to. Je to moje celoživotní vášeň. Když jsem na dovolené a déle nevařím, už mám abstinenční příznaky a plnou stranu nových receptů, které musím připravit!
Podle jakých parametrů jste vybírala kuchyň?
V našem bytě byla kuchyň v nákresech šíleně malá. Od začátku jsem věděla, že to musím změnit, a tak jsem ubrala na našem obýváku a přidala kuchyň. Hodně jsem promýšlela, abych měla dostatek úložných prostorů různých velikostí. Také pro mě byla důležitá praktičnost. V neposlední řadě jsem chtěla kuchyň krásnou navenek, proto jsem si například nechala z USA dovézt mosazné úchytky, které u nás nejdou sehnat.
Co se vám na ní líbí a co byste naopak změnila?
Původně jsem v kuchyni měla ostrůvek. Nakonec jsem ho ale zrušila, protože místnost působila moc plně. Místo ostrůvku jsem pořídila dřevěný stůl a kuchyně byla hned vzdušnější. Chybějící úložné prostory jsem později doplnila o kredenc, který se mi hodí i na focení. Desku jsem pořizovala „jen na chvíli“, než se rozhodnu, jaký materiál se sem hodí. Nakonec z toho bylo 2,5 roku s prozatímní deskou a bez obložení. Ani nevíte, jak moc jsem se na novou desku a obklad těšila!
Kterou barvu z kolekce Technistone jste zvolila a proč?
Vybrala jsem si odstín TechniStone® Crystal Calacatta Silva. Protože miluji cokoliv s designem mramoru, měla jsem v tom okamžitě jasno! Ale musím přiznat, že Technistone má celou řadu krásných, elegantních a trendy designů, až jsem si říkala, že bych ty kuchyně chtěla mít minimálně tři.
Jaké plány a nápady chystáte do budoucna?
Tento rok mám v plánu vydat mou třetí kuchařku, tentokrát bude celá sladká, plná tradičních receptů z ČR i ze světa. Z cestování a letošní svatby bohužel kvůli současné situaci sešlo. V hlavě mám ale samozřejmě spoustu dalších plánů, nicméně ty zatím nechci prozrazovat, protože to nepřináší štěstí.