Moderní architektura nemá žádné jiné cíle, než překvapit, zaujmout a splnit účel. Dává přednost jednoduchým liniím a minimalizaci ornamentů. velmi často se snaží zaujmout futuristickým nebo technicistním vzhledem. Její popularita prudce vzrostla ve druhé polovině 20. století a dodnes trvá. Ale jak už to tak se vším, co je nové bývá, lidé takové stavby přijímají většinou s nevolí. Valná většina moderních budov byla v době jejich realizace v lepším případě přijata se značnými rozpaky a revoltou a protesty v tom horším případě, ovšem dnes jsou to významné součásti světových metropolí a ročně se na ně přijede podívat pořádná hromada turistů.
Koneckonců žhavého zástupce máme i my. Vzpomeňme na ostré debaty docela nedávno kolem návrhu Národní knihovny Jana Kaplického a jeho Future Systems. Chobotnice, která rozdělila republiku na dva znesvářené tábory a u nás bohužel stát nebude, přestože Jan Kaplický byl, je a bude uznávaným světovým architektem. Z jeho dílny vzešlo třeba nákupní středisko v Birminghamu, které je považováno za dominantu města, a to i přesto, že v nejedné anketě o nejošklivější stavbu Velké Británie získalo hned první příčku. Naopak uznávanou stavbou se stalo Mediální centrum na kriketovém hřišti v Londýně.
Zajímavé a netradiční pojetí dostávají také muzea. Takové Centrum Pompidou, které je věnováno modernímu a současnému umění a v němž najdete nejen zajímavé exponáty a tématické výstavy, ale můžete zde shlédnout i živá vystoupení, filmy, nebo zajít s dětmi do tvůrčí dílny najdete ve Francii ve městě Metz. Pochází z dílny věhlasných i zatracovaných architektů Richarda Rogerse a Renza Piana. A uznejte, že v takovém muzeu se musí líbit každému.
Milovníci nakupování docela jistě znají další kousek této designérské dvojice a to nákupní centrum Pompidou v centru Paříže, v němž se snoubí prvky tradičního stavitelství s prvky výrazně futuristickými. Výrazná je především čelní fasáda s eskalátory vedoucími ve skleněných trubicích a otevřenou strukturou trubek, která se objevuje i v zadní části centra. V budově je umístěno Národní muzeum moderního umění, knihovna, kavárna, restaurace, prostory pro výstavy, filmové sály i galerie pro děti.
Ovšem tím výčet zajímavých staveb z rukou této dvojice rozhodně nekončí. Dalším skvostem z dílny Richarda Rogerse je budova významné pojišťovny Lloyds v Londýně s proslulými skleněnými výtahy a celkem šesti věžemi. V jedenáctém patře je umístěna jednací místnost a jídelna podle návrhu Roberta Adama z roku 1763.
Ani u nás nezůstáváme pozadu. Vlnu nevole vyvolala třeba stavba Tančícího domu v Praze a přesto se stal jednou z pěti nejvýznamnějších českých staveb 20.století, dokonce získal ocenění v anketě Time. Dnes jsou zde kanceláře, restaurace a luxusní kavárna a ročně se na tuto netradiční stavbu přijede podívat na statisíce turistů.
Další stavba, která rozbouřila veřejné mínění v našem malém rybníčku, je Žižkovská věž, vysoká 216 metrů. Postavena byla v letech 1985 – 1992, v roce 2001 na ní byla nainstalovaná batolata lezoucí nahoru s názvem „Mimina“ od výtvarníka Davida Černého a nedávno byla vyhlášena serverem VirtualTourist.com druhou nejošklivější stavbou světa.
Typickou dominantou Sydney, bez které už by si toto město nikdo nedokázal představit je budova Opery v Sydney, která se v době svého vzniku setkala také s pořádnou nevolí, ale nutno podotknout, že nám v redakci se právě tato budova líbí velmi.
Další diskutovaná a zatracovaná stavba je například Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur, je to dvojice mrakodrapů, která svého času byla nejvyšší budovou na světě. Obě budovy jsou propojeny mostem ve výšce 170 metrů.
Některé stavby jsou opravdu nevzhledné, jiné ale za návštěvu rozhodně stojí, co říkáte?
Text: Petra Martišková
Foto: lifeblog79.blogspot.com, en.wikipedia.org, panoramio.com, openbuildings.com, willmetz.com, sixosixh.com, archicentral.com
