To, jak vypadá, nebo bude vypadat naše koupelna, určuje už dávno před námi někdo jiný, pokud ovšem si nestavíme sami cihlu po cihle… Projektanti bývali na místo pro koupelnu hodně skoupí, a zase o tolik se nepolepšili. Ale vezměme si běžný byt i koupelnu. A podívejme se, k čemu nás inspirují podzimní novinky známých značek.
Zbytečný nábytek
Koupelna je místo, kde je nejdůležitější voda. Voda, která cáká, zanechává vlhko, a s textilem dělá nepěkné věci, protože mu – pokud ho v tomto prostředí necháme déle – vtiskne ne zrovna příjemný odér. Místo tedy získejme především tím, že nebudeme v koupelně budovat nadbytečné skříňky, které nakonec po špatných zkušenostech stejně vyklidíme a zůstanou prázdné. Také pračka se sušičkou v koupelně nemají co dělat – pokud to jen trochu jde. Stále je řeč o bytě. V domku, který jste postavili, by to bylo až trestuhodné. Tam má být prostě počítáno s technickými místnostmi, k nimž rozhodně patří prádelna.
Jednoduché tvary
A teď ta inspirace. Umyvadla mohou být hranatá i kulatá, na jedné fotografii z veletrhu vám ukazujeme – aspoň se pokoušíme, jak se umyvadla zapouští, nebo naopak nechávají nad úrovní korpusu, v němž jsou zasazena. Barvy jsou v drtivé většině naprosto neutrální: bílá, šedá, béžová. Platí to i o minimalistické nábytku, kde se ovšem přidává kvalitní dřevěná dýha a občas barva. Také lesk zlatého kovu. To už jsme ale u zdobnosti, která se i do strohých koupelen v jisté míře dostane.
Co zdobí?
Již zmíněné krásné dřevo, mramor a kámen jako takový, a potom baterie. Ty jsou sice vybavené nejlepšími technologiemi, dokonale mixují vodu, mění její tok a sílu, hlídá je tepelná pojistka, ale vzhledem často utíkají k retru, takže rozbíjí a oživují strohý vzhled. U větších koupelen se navíc počítá s živými květinami a s příjemnými lehátky, nápadnější mohou být i zrcadla. Ve svém výsledku tedy je koupelna velmi příjemnou a i útulnou místností, kde se opravdu příjemně relaxuje. Kromě toho jsem zde pořád pokusy usadit ji přímo do obytného prostoru, nebo aspoň umístit pěknou umývárnu před ložnici…
Text: Vladimíra Storchová