Klimatizace, klaustrofobie a teplotní rozdíly

V nadcházejícím období budou v rámci zajištění bezproblémové obyvatelnosti interiéru aktuálním tématem různá ochlazovací zařízení a zejména stále častěji používané klimatizace. Právě ty se staly jedním ze standardů a platí to jak pro obytné prostory, tak i ve smyslu užívání kancelářských interiérů zejména moderních budov. V souvislosti s klimatizací je dobré zmínit některá úskalí provázející její užívání.

Hlavním generátorem problémů je samotná podstata fungování  klimatizace, který tedy může ovládat a vytvářet klima pouze v uzavřeném prostoru. Pokud tedy uživatel používá klimatizaci, nemůže mít zároveň např. otevřená okna, neboť efekt ochlazování by se nedostavil.
Interiér ovládaný klimatizací má jen jedno možné nastavení – temperování, které v daném okamžik nemusí vyhovovat všem. Běžná regulace pomocí např. na krátkou dobu otevřeného okna však není možná. Tento aspekt má spíše než praktický dopad efekt dostavující se v rámci pocitu „bezmoci“ a pro ty, kterým nastavená teplota nevyhovuje, může být tedy i frustrující.

Druhý problém je podle Zuzany Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu ještě závažnější a umí uživatele vmanipulovat do situace, kterou zažívají např. klaustrofobií trpící jedinci. Zejména v moderních kancelářských budovách, které jsou kompletně řízené i v rámci vytváření klimatu interiéru, může nemožnost otevření oken vyvolávat pocity omezení osobní svobody, uzavřenosti. Lidově řečeno, lidé se mohou cítit jako v kleci. Situaci by měl řešit zaměstnavatel, jehož povinností je vytvoření optimální pracovního prostředí. V tomto případě se však ale jedná o málem patovou situaci, jejíž řešení by se mělo odehrát v rámci dohody mezi těmi, kteří sdílejí jednu pracovní místnost.

Další problémy spojené s užíváním klimatizace pak spočívání v náhlém střídání prostředí s výrazně rozdílnými teplotami. Zejména v horkých letních měsících, kdy na ulici na přímém slunci může teplota dosahovat padesáti stupňů a v klimatizovaném interiéru se naopak pohybuje těsně nad hranicí dvaceti stupňů,  může být střídání takových prostředí pro slabší, starší, nemocný nebo alergiemi či jinými defekty imunity trpící organizmus problematické. V zimních měsících bývá rozdíl teplot v interiéru a exteriéru ještě větší, ale lidé se také jinak oblékají při pohybu doma a jinak při pohybu venku. V letním období se většinou při vstupu do chladnější, klimatizované budovy neoblékáme a platí to zejména o období, kdy i zde ve střední Evropě panují tropická vedra a kdy je právě onen rozdíl teplot exteriéru a interiéru největší.

Václav Holcman
foto Klimamont s.r.o. a archiv autora
1.6.2006 12:00
Více o tématu: místnostoknazařízení

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist