Když se řekne eurookno

Přestože na trhu co do množství pravděpodobně „vítězí“ plastová okna, historicky osvědčeným, nejpoužívanějším a tedy i nejvhodnějším materiálem pro výrobu rámu a křídel okna je stále dřevo. Budeme-li konkrétně hovořit o eurooknech, ta se vyrábějí z třívrstvých lepených lamel – odborníci někdy používají výrazu nekonečný profil. Hranoly (lamely) musí být vyrobeny z masivu, z absolutně čistého radiálního řeziva bez jakýchkoliv viditelných vad a poškození. Lepením ze tří vrstev dává výslednému produktu dokonalou tvarovou stálost. A pokud jde o životnost, ta je odborníky srovnávána s okny plastovými. Mimo povrchovou úpravu, která u eurooken představuje zároveň výhodu i nevýhodu. To první v úpravě nátěrem a případné změně třeba podle barvy fasády, to druhé přece jen v občasném natírání

Standardní součástí moderního okna (je jedno zda plastového nebo dřevěného eurookna) je tepelně-izolační dvojsklo 4-16-4 mm (16mm značí šířku izolační štěrbiny). Součinitel prostupu tepla může dosahovat od k = 2,9 WK-1m2 do k = 1,1 WK-1m2 |(hodnota k = 1,1 určuje nejpříznivější stav). Zasklení lze opatřit speciální povrchovou úpravou (pokovením) zaručující dokonalou tepelnou a světelnou pohodu. Izolační dvojsklo po úpravě úpravou dosahuje výborných energetických vlastností – výrazně zvýšené tepelné izolace a přímého prostupu solární energie (součinitel prostupu světla  LT = 79%). Řada zákazníků volí tzv. bezpečnostní zasklení, kde mechanickou odolnost zajišťuje zvláštní pevná fólie nalepené z vnitřní strany skla. Takové okno opak dosahuje srovnatelných kvalit s okny v automobilech. Významnou roli na okně hraje i kování. Standardem je celoobvodové kování s jednou klikou, nejčastějším systémem je ale třípolohové (otevírání, větrání, vyklápění) ovládání rovněž jedinou klikou. Ještě modernější výrobky mívají i čtvrtou polohu kliky, tzv. mikroventilaci.

Správně namontovaná (osazená) okna je potřeba stejně dobře utěsněnit jako zaizolovat. I dřevěná okna dnes mají dvoukomorové celoobvodové těsnění s tvarovou stálostí a také akustické těsnění proti průniku hluku. Do oken patří i  termookapnice, bránící vzniku nežádoucích tepelných mostů mezi různými materiály (v daném případě zdivem a dřevem). Skrz upevňovací prvky se všechny na okno působící síly přenáší do vlastní konstrukce stavby. Jako upevňovací materiál se nejvíce osvědčily upevňovací kotvy nebo hmoždinky s dlouhými šrouby (vruty). Po zabudování oken je třeba zaplnit úzký prostor mezi mezi rámem okna a zdivem tepelně izolačním materiálem. Používá se většinou speciální těsnění a pěna. Důležité je zejména těsnění ve spodní části okna, kde se v dotyku může koncentrovat vlhkost.

Pavel Hluchý

Foto archiv autora