Přibližně osmdesát procent všech spotřebičů funguje na takřka primitivní bázi – kabel, vypínač, zásuvka. Velmi zjednodušeně řečeno elektrická instalace dávno neodpovídá současným požadavkům. Nezbytné rekonstrukce se proto týkají především přetížených jističů, normy nesplňujících kabelů, podomácku „rozvětvených“ zásuvek, vysloužilých vypínačů. Největším problémem jsou kabely vedené přímo v dutinách panelů, mimo tzv. husí krky nebo trubková vedení. Jejich skutečný stav prakticky nelze zjistit a výměna představuje obrovský problém. Potíže jsou třeba s běžným mechanickým poškozením drátů. Křehké vousy vodičů se snadno ukroutí už v ústí instalační krabice a nezbývá než improvizovat. Takové řešení je nejen nepřípustné, ale i velmi nebezpečné. Častou příčinou přerušení obvodů je rovněž hliníková koroze a takzvaný přechodový odpor. O tomto jevu jsme se zmiňovali v první části seriálu a rekonstrukcích elektrorozvodů.
Při instalaci nových elektrorozvodů za běžného chodu domácnosti se lze vyhnout zbytečným stavebním pracím a úpravám. Nejsnadnějším řešením je v daném případě sestava plastových (dřevěných) lišt a kanálů, vyráběných v barvách ladících s interiérem. Tuzemský trh nabízí elektroinstalační, vkládací, speciální rohové, nosné a protahovací lišty, s nimiž lze bez problémů „obejít“ i dveře, výklenky nebo vestavné skříně. Víka některých podlahových a kobercových lišt jsou dokonce uzpůsobena pro nasazení pásu podlahové krytiny, což opticky eliminuje vzhled povrchového rozvodu. Vyrábějí se v různých rozměrech a délkách, doplňují je parapetní a rozvaděčové kanály. Dvoudílná lišta určená k uložení a izolaci elektrického vedení (ale současně i silových, sdělovacích, telefonních a anténních obvodů, signalizace nebo zabezpečení) se vyrábí ze samozhášivého PVC, odolného proti šíření plamene a lze ji podle normy (ČSN 33 2312) montovat na nejrůznější podklady. Teplotní odolnost bývá v rozmezí od -5° do +60 °C. Do lišt můžete ukládat vedení s napětím do 400 V a přístroje do 16 A, zabezpečují krytí IP 30.
Jak se staví sen, fotogalerie ze všech dílů:
Jak kam instalovat rozvody?
– v nástěnných, stropních a podlahových lištách a kanálech
– v parapetních kanálech
– v kanálech s nosníky svítidel
– v trubkách
– prostřednictvím kabelů
Méně kabelů, více zásuvek
Bohaté příslušenství zahrnuje koncové, ohybové, odbočné a spojovací kryty i kryty koutů a rohů. Součástí rozvodů jsou rovněž přístrojové nosiče (lidově krabice) na jedno a dvojzásuvky, případně na sdělovací zásuvky. Ty mohou být dokonce umístěny níže než předepsaných 200 mm nad podlahou. U rozebíratelných stropních podhledů (rošt s deskami) je instalace elektrorozvodů snadnou záležitostí. Ale co dělat v případě pevných, sádrokartonových podhledů nebo příček? Řešením je montáž povrchově upravených plechových instalatérských dvířek (používají se pro přístup k odpadu u obezděných van) s rozměry 15 x 15 nebo 30 x 30 centimetrů pod kabelovou trasou.
Největším problémem každého bytu bývá nedostatek zásuvek. Pod pracovními stoly, za postelemi a skříněmi se pak povalují spletence kabelů s „pětipsy“ (prodlužovačka s třemi, čtyřmi nebo pěti zásuvkami), od nichž vedou další a další rozbočky a šňůry. Vždyť jen domácí pracovna s PC a kompletním příslušenstvím vyžaduje minimálně šest až osm zásuvek. Nejvhodnější je tzv. technologie powerline, kdy domácí elektrické rozvody slouží zároveň jako datová síť.
-vybavenosti musí odpovídat počet samostatně jištěných obvodů. Platí to
o zásuvkách pro chladničku a mrazničku, kombinovaný sporák nebo
elektrickou troubu, mikrovlnnou troubu, myčku nádobí, průtokový ohřívač
vody…
-další zásuvkový obvod pro několik zásuvkových vývodů (robot, kráječ
chleba, varná konvice, kávovar, opékač topinek, případně toustovač či
jiný často používaný domácí spotřebič
–trvale je v permanenci kolem deseti zásuvek.
Poslední třetí díl seriálu o rekonstrukci elektrorozvodů najdete zítra v této rubrice.
Pavel Hluchý
Foto: Miele, KOPOS a archiv autora
