Jak pracuje bytový architekt, co tím získám a kolik to stojí?

Při vybavování a realizaci obytného interiéru se většina uživatelů spoléhá na svůj vlastní úsudek. Celá problematika se tak většinou redukuje na výběr toho či onoho nábytku, tedy pouze zařizovacích předmětů, a celkové řešení tak většinou postrádá komplexnost ve vztahu k dispozici a k technické vybavenosti domu či bytu. Využívání služeb oborníka – architekta přitom stále není standardem, uživatelé buďto nemají žádnou odpovídající zkušenost a nebo takový servis vnímají jako luxus. Požádali jsme proto o krátký rozhovor architekta Ondřeje Beneše z ateliéru BHC architekti a položili mu jednu základní otázku: co může architekt pro klienta v rámci realizace obytného interiéru vlastně udělat a kolik to stojí?

O.B. : Předně je třeba si uvědomit, že investice do vybavení a realizace obytného interiéru, ať už se jedná o dům či byt, je co do svého finančního objemu velmi zásadní a velmi často také ta největší, jakou uživatel ve svém životě zrealizoval. Už jenom z tohoto pragmatického pohledu stojí zato takovou investici s pomocí odborníka – architekta ošetřit a pokud možno zhodnotit, maximálně zefektivnit.

Living: Můžete být konkrétnější ?

O.B. : Zákazník vynaloží nějaké, často tedy zásadní prostředky na stavbu domu, na koupi bytu atp. a pak již výrazně menší částku použije na vybavení interiéru, přičemž tím vybavením mám na mysli přesně to, o čem jsme mluvili, tedy pouhé nakoupení nábytku, zařizovacích předmětů, technologií atd. Pokud by se zákazník přišel poradit, mohl by od architekta dostat nějaký, lidově řečeno manuál, nějaké řešení či radu, která by ve výsledku často podstatně zvýšila užitnou hodnotu jeho interiéru. Honorář architekta se přitom pohybuje někde mezi 7 – 12 % z celkových investičních nákladů. Honorářový sazebník se odvíjí od sazebníku České komory architektů. Jinými slovy: pořídí – li si zákazník byt za cca 1,5 mil. Kč a vloží – li pak do jeho vybavení dalších cca 0,3 mil. Kč, pak má před sebou zrealizovanou investici 1,8 mil. Kč. Byt může začít okamžitě užívat a nebo vynaložit dalších, v průměru cca 10 % z 0,3 mil. Kč, tedy cca dalších 30 000 Kč na to, aby takový interiér byl maximálně funkční, komplexně vyřešený a tzv. ušitý na míru. Chtít ušetřit těchto 30 000 Kč, je stejné, jako koupit vůz za 1,8 mil. Kč, ale pro snížení pořizovacích nákladů používat raději staré, nebo neadekvátní pneumatiky. Ono to nějak pojede, ono se v tom dá nějak bydlet. Přitom právě těch 30 000 Kč za kvalitní pneumatiky může jízdní vlastnosti vozu zlepšit o mnohem víc, než jen o těch 10% . Myslím, že jsou to pádné argumenty. Když si představím, kolik péče věnují lidé např. nakupování oděvu pro své image atd. a jak na druhou stranu podceňují význam investice do prostředí, ve kterém žijí, připadá mi to absurdní.

Living: Myslíte, že je to pozůstatek dědictví doby, myslím doby poválečného vývoje a následné izolace všech zemí bývalého východního bloku?

O.B. : Určitě, lidé byli odkázáni sami na sebe, co Čech, to kutil, všeuměl. V obchodech byl jeden typ sektorového nábytku a architekti jako samostatné instituce neexistovali. Nebylo možné si někoho „najmout“. Lidé zapomněli, že architekti umí také něco jiného, než jen stavět paneláky, přehrady, atomové elektrárny a jiná velkolepá díla pětiletky.

Living: Máte smysl pro ironii, ale můžeme se teď konkrétně dozvědět, jak tedy dnes vypadá návštěva u architekta a co si z takové schůzky může zákazník odnést?

O.B. : To je vždy individuální. Ale velmi zjednodušeně je možné říct, že nejdříve si oba, tedy já a klient zmapujeme situaci. Klient rozkryje svá očekávání, popíše nějakým způsobem jak žije, jaké jsou jeho priority, návyky, tempo a rytmus. Zda – li doma pracuje, nebo jen odpočívá atp. Architekt přirozeně ví, na co se má ptát, co potřebuje znát, asi jako krejčí ví, co a jak má u zákazníka změřit, aby výsledný oděv byl pohodlný a podle přání a osobnosti klienta dejme tomu také např. elegantní, výstřední, nenápadní nebo jiný atp. Architekt nikomu nediktuje barevnost stěn, tvar a rozměry stolu nebo materiál koberce. Pouze doporučuje a dejme tomu, že klienta vede směrem k co možná nejoptimálnějšímu řešení. Zákazník pak získá např. řadu doporučení a pak se dá stanovit honorář pouze za konzultační hodiny, cca kolem 500 Kč / hod. Většinou ale klient dostává i nějakou dokumentaci a pak se pohybujeme v rámci zmíněného honorářového sazebníku. Ta dokumentace je v případě zařizování interiéru nejčastěji v podobě ideového návrhu. Zákazník tedy získá nějaký výkres, plán bytu, ve kterém se může jakoby virtuálně pohybovat a s pomocí architekta zjistit, jestli mu takové řešení vyhovuje. Jsou – li součástí návrhu i nějaké změny dispozice, stavební úpravy atd., architekt pak může dodat i potřebné podklady pro stavení firmu. Sečteno podtrženo. Na první schůzce zjistíme, co klient chce, co potřebuje a celá věc získá nějaký konkrétní rámec. Na straně architekta pak je, aby na další jednání připravil nějaké podklady, tedy smlouvu, ceny atp. a pokud se s klientem dohodne, pak je možné zahájit práci. To je vše.

Living: Děkuji za rozhovor.

Foto archiv ing. arch. Ondřeje Beneše

Petr Haas
23.12.2005 10:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist