Měření tlaku je nezbytné
V nabídce domácích meteostanic najdete nepřeberné množství variant různého designového zpracovaní, s rozličnými funkcemi a samozřejmě i v rozmanité cenové relaci. Orientovat se v nabídce není jednoduché. Stejně jako u jiných elektronických pomocníků je však důležité si hned na začátku ujasnit, k jakým účelům stanici využijete a co od ní očekáváte. Základní typy meteorologických stanic měří pouze teplotu a vlhkost vzduchu. Zobrazované ikony jsou pak pouze orientační, jelikož vychází z určitých meteorologických paradigmat. Pro vlastní sledování vývoje počasí jsou tyto veličiny nedostatečné, mnohem podstatnější údaje získáme ze sledování atmosférického tlaku.
Zvýšený tlak vzduchu předpovídá slunečné počasí, snížený naopak oblačno či srážky. Pro sledování počasí není důležitá hodnota absolutní, ale vývoj tlaku a rychlost této změny. Kvalitní výsledky získáte, pokud má vystavěné tlakoměrné čidlo a nevypočítává hodnotu pouze z informací o teplotě a vlhkosti vzduchu. Pro sledování vývoje atmosférického tlaku je vhodný bargraf, tedy graf zaznamenávající vývoj barometrického tlaku. Různé stanice dokážou tlak měřit v intervalech 12, 24, 48, ale i 72 hodin. Pro vykreslení reálné meteorologické situace je potřeba znát relativní tlak vzduchu, který se vztahuje na lokální nadmořskou výšku. Proto oceníte možnost aktuální výšku do meteostanice zadat.
Přestože teplota a vlhkost vzduchu jsou základními údaji, které dokážou změřit i ty nejobyčejnější meteostanice, není na škodu věnovat pozornost i těmto údajům. U měření teploty je vhodné mít rezervu. V našich končinách není pravidlem, aby teplota klesla pod –20 °C, přesto jsme se i s takovými mrazy už nejednou setkali. Dále si všímejte, zda meteostanice měří pouze vnitřní vlhkost vzduchu, vnější vlhkost, anebo dokáže zaznamenat obě hodnoty. Hodí se investovat do meteostanice s větším počtem čidel, díky kterým získáte reálnější obraz aktuální meteorologické situace. Ne každý výrobce nabízí možnost dokoupit si ke stanici čidla později, proto i tuto variantu zohledňujte už při výběru stanice.
Vybírejte z přidaných funkcí
Doplňkové funkce elektronických pomocníků bývají nosným nástrojem ke zlákání zákazníka. Buďte proto obezřetní a přemýšlejte, které funkce skutečně využijete. Máte-li zahradu se zeleninovými záhony, věnujete-li se outdoorovým sportům nebo veškerý volný čas věnujete na pouštění modelů letadel, vyberte přidané funkce s ohledem právě na tyto aktivity. Reálné údaje z meteorologické stanice mohou posloužit i lidem se zdravotními potížemi, jako jsou onemocnění kardiovaskulárního systému či kloubní traumata.
Kromě základních meteorologických hodnot dokážou stanice sledovat úhrn dešťových srážek, směr a rychlost větru či intenzitu UV záření. Cenu stanice pak navyšují prvky, jako je paměť či alarmy ohlašující překročení některých hodnot. Na druhou stranu zbytným prvkem, který se ale hodí, je takzvaný windchill, tedy ukazatel pocitové teploty. Jistě jste už zažili situaci, kdy je vám při 15 °C teplo, protože je bezvětří. Ale jakmile se při stejné teplotě vzduchu rozfouká vítr na sílu 70 km/h, rázem si navlékáme svršky.
V neposlední řadě věnujte pozornost i samotnému displeji stanice. Podsvícené displeje nabízí velkou výhodu například v ranních hodinách během zimních měsíců. Většinou odcházíme do práce za nepříjemného šera a osvětlený displej může být dobrým pomocníkem pro rychlé získání informací. Trvalé podsvícení je však možné jen u stanic se síťovým napájením vnitřního panelu. Různé ikony jsou pak dobré pro rychlé čtení dat. Oceníte zejména šipky ukazující vývoj teploty a tlaku vzduchu a meteorologické symboly aktuální situace. Počet ikon ale není zásadní a neměl by nahrazovat absenci podstatnější funkce stanice.
S drátem nebo bez drátu?
Drátové stanice patří k levnějším typům, mají však omezené možnosti měření, zpravidla nabízí pouze měření venkovní teploty. Navíc budete nuceni řešit protažení kabelu do domu a to si vyžaduje zásah do zdiva. Proto se raději zaměřte na bezdrátové stanice, ale dobře propočítejte potřebný dosah signálu. Především je nutné uvažovat o adekvátním umístění čidel pro měření reálných hodnot. Neumisťujte čidla na jižní stranu, kam většinu dne pere slunce. Vhodným stanovištěm nejsou ani zastíněná či místa. Dosah signálu meteostanic začíná u 20–30 metrů. Musíte však počítat se všemi překážkami i jejich silou (například tloušťka zdiva).
Pokud ve vás dřímá skrytý meteorolog, mohly by vás oslovit takzvané hybridní meteorologické stanice. Vedle lokálně nasbíraných dat totiž ukazují i informace z meteorologických serverů. Většinou nabízí možnost propojení s počítačem a vy si můžete vytvářet grafy a mapy s vývojem počasí ve vašem okolí. Většina těchto systémů využívá služby DCF77 s vysílačem ve Frankfurtu nad Mohanem. Systém funguje obdobně jako vysílání signálu přesného času. Je však nutné počítat s omezenosti dat. Sytém zajišťuje meteorologická data pro vaše nejbližší velké město, ne pro vaši aktuální polohu.
Text: Lenka Malá
Foto: Pinterest.com, Shutterstock.com
