Inspirace Le Corbusier a stroje na bydlení

Vybavovat vlastní byt autorským nábytkem od velkých architektů či designérů, je vzhledem k jeho pořizovacím cenám často takřka nemožné. Navíc je takových zařizovacích předmětů omezený počet a tak ne každý může mít doma např. pohovku od klasika moderní architektury Le Corbusiera. Umění milovný uživatel má tedy možnost spokojit se buďto s napodobeninou, v lepším případě s autorizovaným, ale poměrně drahým výrobkem a nebo se může nechat „pouze“ inspirovat. Jeden z největších architektů 20. století Le Corbusier rozhodně inspirativní je.

Architekt, designér, urbanista, malíř a zejména vizionář Le Corbusier patří k největším zjevům architektury 20.století. Pro mnohé je synonymem funkcionalizmu či purizmu, mnozí o něm hovoří s neskrývaným obdivem. Bylo mu věnováno nepřeberné množství publikací a studií, ale na druhou stranu existuje i celá řada velmi kritických a zároveň protikladných reakcí z části odborné i laické veřejnosti. Jedni jej vnímají jako svého druhu romantického snílka toužícího po absolutnu a druzí v něm naopak vidí pouze chladného racionálního estéta, který vypustil z úst rouhačskou větu, že: „domy jsou stroje na bydlení“. Nicméně, jméno Le Corbusier zná asi každý, kdo alespoň jednou držel v ruce jakoukoliv knihu o architektuře.

Velká fotogalerie stylového nábytku

Vizionář a rytec hodinových plášťů

Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Edouard Jeanneret, se narodil 6. října 1887 v La Chaux-de-Fonds ve Švýcarsku. Svůj pseudonym začal používat až po příjezdu do Paříže ve svých 29 letech. Zatímco jeho bratr Charles – Edouard Jeanneret byl maloměstský architekt, Le Corbusier se vyučil rytcem hodinových plášťů, hrál na housle a své stavitelské dovednosti si v podstatě osvojil jako samouk, cestovatel a dobrodruh. Maloval, kreslil a sám se ze své ideální poloviny také za malíře považoval. Zároveň byl přesvědčen, že architektura sešla z cesty a že je v jejím případě nutno začít takřka od nuly.Vymyslel si vlastní systém proporcí, který odvodil od pradávné a stále živé teorie tzv. Zlatého řezu a nazval jej Modulor ( mod/ modus – norma, d´or – zlato). Postavil desítky domů, správních a jiných budov, projektoval nová města, kláštery i kostely a výrazně ovlivnil způsob nazírání na fungování a potažmo tvorbu obytného interiéru. Sám je autorem velkého množství dnes již „legendárních“ kusů nábytku. Zemřel 27. srpna 1965  v Roquebrune ve Francii ve věku 77 let.

Foto archiv autora

Petr Haas
4.1.2006 5:30

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist