Svoji domovinu mají plamenky v Severní Americe, kde pokrývají vlhké břehy řek. Do Evropy se dostaly v roce 1732 a postupným zušlechťováním především v Německu a ve Francii vznikla řada překrásných barevných odrůd. Daří se jim ve vlhké, výživné půdě, kde rostou takřka samy. Pouze při delším suchu je nutná častější zálivka. Množí se na podzim dělením silnějších trsů, ale také kořenovými a vrcholovými řízky na jaře. Osobně dávám přednost dělení trsů, tam je úspěch vždy zaručen. Dorůstají do výšky 60 – 100 cm. Hodí se k řezu a v kombinaci s okrasnými stříbřitými trávami tvoří působivá květinová aranžmá.
A odkud pochází český název? Vznikl z latinského Phlox, který je odvozen od řeckého slova flogos, což znamená plamen.
Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie
Plamenky (Phlox) jsou velmi variabilním druhem, vyskytují se jak ve formě letniček, tak i trvalek. Phlox drummondii je nenáročná letnička kvetoucí po celé léto, pěstovaná ze semen. Ale vytrvalé latnaté floxy, vyznačující se silným růstem a bohatým kvetením, jsou ty pravé babičkovské.
Pokud jsou rostliny podvyživené nebo naopak přehnojené dusíkem, může je napadat mikroskopická houba – padlí, která tvoří bělavé povlaky na listech. Při objevení prvních příznaků použijeme např. Bavistin nebo Kumulus WG, ale hlavně rostlině zlepšíme životní podmínky.
Patronem floxů je římský bůh Jupiter a symbolizují mírumilovnost a duchovní harmonii. Pobývání v jejich blízkosti je posilujícím impulsem k harmonickému životu. Minimálně jejich těžká, omamná vůně vede k zastavení a zamyšlení. Zkuste se posadit u vonícího záhonku floxů a během chvíle se ponoříte do příjemných myšlenek, které duši doslova zbaví stressu. Bohaté laty květů symbolicky naznačují uspořádání lidského společenství. Jako velké množství květů na jednom stonku, tak i stejnorodá přátelská skupina bytostí mohou existovat v společném soužitím.
