Chřest je tisíc let znám jako rostlina, která pročisťuje a zbavuje lidské tělo nadbytku tekutin. Do Evropy se dostal chřest přes Holandské okolo roku 1800 velmi rychle se jeho pěstování rozšířilo. Známe dva druhy chřestu, resp. dvojí druh zpracování. Jedná se o bělený a nebělený, tedy zelený chřest. Zelený chřes má ponechánu výraznou zeleninovou chuť a podíl vitamínu C je podstatně vyšší, než u chřestu běleného, který je však jemnější. Na snímku vlevo vidíte výhony zeleného chřestu těsně před sklizní, než se listové hlavice otevřou. Potom by byl chřest tvrdý. Zelený chřest se používá spíše do zeleninových polévek. Mladé zdužnatělé výhony se nazývají pazochy.
Jak získáme bělený i zelený chřest na jednom záhonu?
Nad částí záhonu, kde má být chřest bělen natáhneme na nízkou konstrukci černou nepropustnou fólii, kterou na jedné straně zahrabeme do země a druhou stranu zatížíme třeba prknem, abychom mohli z této strany pazochy sklízet. Mimo zakrytou část pěstujeme potom zelených chřest.
Výsev: vzhledem k tomu, že semena jsou poměrně velká, získáme snadno silné sazenice, které vyséváme buď do truhlíčku, nebo do pařeniště. Výsev přímo do volné půdy je možný až v dubnu, oproti hrnkovým výsevům březnovým. Semena vzcházejí ideálně při teplotě okolo 22°C a po šesti týdnech můžeme rostlinky přepichovat do sponu 7cm. Tyto sazenice napěstováváme celé léto, abychom do příštího jara získali silné jedince s bohatým kořenovým systémem. Příštím rokem vysazujeme vzrostlé sazenice s pěti až šesti očky.
Příprava záhonu: volba záhonu pro chřest podléhá mnoha specifickým požadavkům. Vzhledem k tomu, že zde budeme pěstovat a sklízen chřest řadu let, je nutné volit definitivní stanoviště, polohou od severu k jihu. Půda musí být propustná, teplá s vysokým obsahem humusu. Zemina má být smíchána s kompostem. Stanoviště by mělo být chráněno před studeným větrem a co nejvíce osluněno. Nejprve tedy vytvoříme příkopy, směřující od severu k jihu a to ve vzdálenosti asi jeden metr od sebe. Prvním rokem necháme příkopy otevřené, dosypeme je až rokem příštím.
Aranžmá jídla na talíři – velká inspirativní fotogalerie
Výsadba: velmi důležitým úkonem je správné rozprostření kořenů na dno výsevního kanálu, kořeny rozprostřeme. Po výsadbě rostlina zahrneme asi 10cm zeminy. Zaléváme opatrně. Rostliny se rychle vyvíjejí, potřebují dostatek živin. Proto přihnojíme jednou za tři týdny tekutým hnojivem.
Hnojení: vzhledem k velkému nárůstu zelené hmoty je nutná oganická výživa. Tu zajistíme hlavně přísunem dobře vyhnojeného kompostu a uleželého hnoje.
První rok: rostliny zesílí, odplevelujeme jejich okolí a vysoké výhonky svážeme provázkem, aby se nezlomily. Pozorně sledujeme možný výskyt mandelinky chřestové, která je nápadná svým barevným vzezřením. Na podzim zvadlé výhony uřežeme nad zemí, a zahrneme zeminou. Poté je výhodné chránit záhon slámou proti mrazu, ale není podmínkou.
Druhý rok:hrozí přechodné nebezpečí v podobě mušek chřestových, jejichž larvy požírají lodyhy chřestu. Proti nim se bráníme položením sítí proti hmyzu. Toto nebezpečí pomine v dalších letech, protože výhonky budeme pravidelně sklízet. Při pěstování dbáme na mírnou zálivku rostlin. Přemokření je nežádoucí.
Dorty – inspirativní fotogalerie
Třetí rok: teprve třetím rokem budeme odměněni za svoji námahu. Pazochy zeleného chřestu sklízíme, když jsou ve fázi, která je vidět na snímku nahoře, později by zatvrdnul. Bílý chřest zahrneme zeminou ještě v době, kdy nevyráží a potom čekáme, až se vrcholky bílých pazoch objeví. Denní přírůstek je až 15cm. Rozhrnutím nakopčené zeminy obnažíme bílé pazochy a tyto průběžně sklízíme. Pokud si pořídíme polokruhovitý nůž na sběr chřestu, nemusíme zeminu rozhrnovat a sklízíme nožem. Dbáme na to, aby během sklizně, která trvá přibližně 2 měsíce byly všechny výhony sklizeny a po slunovratu 21. června už puky nesklízíme, na rostlinách necháme naopak všechny výhony růst, aby se začaly a vytvářet listy. Násep země k zahrnutí bílého chřestu rozhrneme, aby se rostliny nedusily. Závěrem je nutné zdůraznit, že chřest dobře snáší suché počasí, protože pochází z oblastí s extrémně nízkým počtem srážek. Naopak vlhko je pro něj škodlivé.
Bílý chřest s máslem
Chřest pod hlavičkou sloupneme, opereme a svážeme po šesti do svazečku, aby se lépe překládal. Poté jej vložíme do osolené vody a vaříme 10 – 20 minut. Měkký chřest necháme okapat, na míse rovážeme a posypeme smaženou houskou a omastíme rozpuštěným máslem. Podáváme jej horký.
Zelený chřest v omáčce
Ve slané vodě uvařený zelený chřest vložíme do omáčky upravené z máslové jíšky a vody, v níž se chřest vařil. Opepříme, přisolíme, okyselíme citronem a posypeme jemně nasekanou pažitkou. Podáváme jako předkrm nebo jako samostatný pokrm s dušenou rýží či s makarony posypanými parmezánem.
Víte že ve chřestu se vyskytuje kromě vitamínů B a C taky asparagin, který úpůsobí jako diuretikum a ve větším množství jako afrodisiakum ?
Čtěte dále: recepty
|
