Je to podobné jako v módě. I tam je černobílá klasikou, na kterou můžete vsadit vždycky, když se vám momentálně doporučené barvy nelíbí, nemáte je rádi, nebo se prostě jen nemůžete rozhodnout. Bílá, doplněná černou toto rozhodnutí šťastně odkládá. V interiéru můžete časem odstranit černou a přidat barvy, nebo si naopak čerň ponechat a přidat k ní sklo a stříbrný kov… a barvy, pochopitelně.
Kde ji uplatnit?
Neexistuje v bytě místnost, kde by tato kombinace černé s bílou nemohla být. V předsíni to může být mozaika na podlaze i drobný nábytek, kuchyně v této kombinaci zářily už na loňské Eurocucině, no a ložnice a obytný prostor jsou samozřejmostí.
Vedle kombinací se objevily i černé celky, překvapivě právě u kuchyní, temný nábytek z obytného prostoru jako celek spíš pomalu couvá. Bílá se naopak se suverenitou jí vlastní vrací, byla v minulých létech přece jen opomíjená a dokonce na čas ustoupila i v kuchyni. Teď je tu zase a září ochotou přidat se i k jiným tónům, neopanovat prostor úplně. No, co jí dovolíme, to máme.
Role textilu
To, že je textil v bytě důležitý, už snad víme. Po letech, kdy se okatě pohrdalo záclonami, závěsy, koberci i ubrusy si znovu našel svoje místo v interiéru, i když mu už dávno nedominuje a v bývalém rozsahu se asi hned tak nevrátí už jen proto, že pěkné žaluzie a rolety z různých materiálů a v různých barvách slouží stejně dobře, ne-li lépe, než bývalé řasené záclony se závěsy. Černobílá kombinace u textilu nikdy nebyla opomenuta, je výrazná, dobře se uplatní.
V ložnici textil pořád hraje nesmírně důležitou roli, samotná postel ještě útulné místo k odpočinku nedělá. Černé saténové povlečení nepatří už k něčemu neobvyklému, jestli ho doplníte i černým prostěradlem, je věc vkusu, ale není na škodu vnést do postele trochu světla. Zato černé dekorační polštáře na bílém povlečení působí skvěle, přehoz může být černobíle vzorovaný. A tak dále – je hezké si hrát, a když mícháte černou a bílou, zjistíte, že to vůbec nemusí být hra nudná.
