Bouráme předsudky o dřevostavbách

Cihla je kvalitní a vydrží, kdežto dřevostavba pofidérní – to je v kostce názor většiny Čechů. Přitom mají dřevěné domy řadu výhod a pozitiv. Pojďme se podívat na nejčastější omyly, které se mezi veřejností o domech dřevěných konstrukcí rozšířily.

rd-celakovice-2017-06-27-002-1100x618.jpgCelá galerie 22 Zdroj: Rigips

1. Krátká životnost

Stačí se jen rozhlédnout po vesnicích, kolik dodnes stojí roubenek, většinou po rekonstrukci, a jak dobře slouží. V českém pohraničí se většinou stavělo ze dřeva a dodnes tam tyto domy stojí, některé i více než 150 let. Přežily odsun původních majitelů i špatnou péči v dobách komunismu.

Ukázkou životnosti dřevostaveb jsou i rekonstrukce domů ze třicátých let 20. století, které byly často stavěny systémem podobným americkému two by four (v Česku tzv. staveništní montáž), což je technika, při níž je dle aktuální potřeby navážen materiál na stavbu a co nejrychleji zpracováván. Takto postavené domy staré 80 let nevykazují žádné poruchy, proto je u nich i po rekonstrukci zachovávána původní dřevěná konstrukce.

„Pokročilé technologie u nových staveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy,“ uvádí Ing. Zdeněk Černošek, product manager ze společnosti Rigips.

Častým neopodstatněným mýtem je, že dřevostavbu snadno „odnese vichřice“. Ta ale může poškodit jakýkoliv typ špatně provedené stavby nebo střechy, a to na jakémkoli domě. Stejně tak je chyba se domnívat, že dřevostavba neunese těžkou skládanou krytinu (tašky). Naopak je tato krytina vhodná z důvodu zatížení stavby.

2. Fasádu je třeba neustále natírat

To sice ano, ale vtip je v tom, že dřevostavba nemusí mít jen dřevěnou fasádu, vlastně může mít jakoukoli fasádu. Jestli jste tradicionalisté, pak asi zvolíte klasickou omítku a nikdo nepozná, že se nejedná o zděný dům. Stejně tak lze volit různé obklady, například módní hliník. A pokud sáhnete po dřevu, můžete zvolit modřín či exotické dřevo, které není nutné často natírat, případně je nechat přirozeně zešednout.

3. Plesniví

Dřevo je sice k vlhku náchylnější než jiné materiály, ale dobře u naprojektovaného a postaveného domu nehrozí, že by se s ní museli majitelé potýkat. Škůdci a plísně napadají pouze domy, kde je vlhkost větší než 18 %.

V této spojitosti často zmiňovaná dřevomorka nenapadá dobře větrané domy, ale spíše bydlení či chalupy, kde bylo nevhodným zásahem zabráněno přirozenému vysoušení dřevěných prvků, například PVC použité jako podlahová krytina a nebo bituminové (asfaltové) krytiny užité na střechách. Je tedy na místě pečlivé zvážení provedení všech detailů v místech, která mohou být vlhkem potencionálně ohrožena.

4. Jsou nudné

Záleží pouze na staviteli a jeho architektovi, jaký návrh zrealizují. Dřevěné konstrukce nijak neomezují kreativitu – postavit ze dřeva si můžete dům, nástavbu či zahradní domek, ale např. i bytový dům. Můžete ho nechat obložený dřevem, omítnout nebo třeba natřít na modro. Strukturu přizpůsobit do výšky či šířky. Stavět balkony, patra, terasy.

Architekti se dřevem velice rádi pracují, protože existuje neomezené množství možností, jak lze stavbu po architektonické stránce pojmout. I zde tedy může mít originalita mnoho tváří.

5. Jsou drahé na provoz

Toto je jeden z největších omylů ohledně dřevostaveb, protože dřevo je mnohem lepší izolant než cihla, jsou roční náklady na vytápění (pochopitelně v závislosti na zateplení a dalších úpravách) průměrně o 30 % nižší.

Zděné domy nejprve hromadí teplo v cihelných stěnách, které až poté kumuluje do prostoru. Konstrukce ze dřeva sice teplo také hromadí, ale pouze v omezené míře, proto dojde k vyhřátí místnosti téměř ihned. Dřevostavby tedy daleko rychleji reagují na změny počasí a aktuální potřeby uživatelů. „Při použití kvalitních nehořlavých minerálních izolací ze skelného či kamenného vlákna dosahuje stavba mnohem lepších tepelných a izolačních vlastností než u klasického zdiva. V některých případech je čas vytopení stavby dokonce desetinásobně rychlejší než v klasických domech,“ říká Tomáš Pirkl, ze společnosti ISOVER.

6. Mají špatnou akustiku

„Zajistit si zvukovou izolaci je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě domu. Základem je zvolit správnou skladbu konstrukce, například se jedná o kročejovou izolaci v podlahách, je potřeba dbát na její vhodný výběr a počet použitých desek. Sádrokartonové desky se navíc ke zlepšení akustiky používají i ve zděných domech nejčastěji ve formě podhledů či předstěn,“ vysvětluje Zdeněk Černošek.

7. Lze je snadno vykrást

Oblíbenou fámou odpíračů dřevostaveb je, že se do ní lze snadno dostat prokopnutím stěny. O kolika loupežích provedených tímto způsobem jste ale slyšeli? Kdyby to bylo tak snadné, páchali by je jako na běžícím pásu.

Sádrokartonové příčky musí splňovat řadu norem, mezi něž patří i ty bezpečnostní. Kromě alarmu není žádná technologie, která by zloději zamezila vniknutí do domu ať už je dřevěný, či z cihel.

8. Napadají je škůdci

Dřevo použité na stavbu by mělo být ošetřené proti houbám a škůdců kvalitní impregnací. Stejně jako je tomu u zděných domů, řada problému vzniká neodborným návrhem a realizací. Je potřeba znát princip a vlastnosti zvolené konstrukce a přizpůsobit život v ní. Například mravenci si cestu do bytu najdou i ve zděných domech.

9. Jsou extrémně hořlavé

Dřevo sice hoří, ale v případě domů záleží na konstrukci a ne na materiálu. Například v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná. Uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu.

Dřevo nepoškozené ohněm si zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách velkou roztažnost a sníženou nosnost.

Dobré vlastnosti při případném požáru vykazují tzv. sendvičové konstrukce na dřevěné bázi. Nosná konstrukce je opláštěná materiály, které jsou buď zcela nehořlavé, nebo hoří jen velmi špatně (sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně.)

10. Jsou nekvalitní

Jedním z faktorů podle, kterého se zákazník rozhoduje, je cena. Na dodavateli potom záleží, nakolik je ochotný ustoupit z kvalitativních standardů.

Je dobré si předem prověřit reference dodavatele, certifikáty a licence odbornosti. Ale stejně jako u zděných staveb může docházet k nekvalitní práci konkrétních řemeslníků. Tak jako můžete být nespokojeni s prací topenáře, podlaháře nebo obkladače, stejných chyb se může dopustit sádrokartonář i zedník. Je proto dobré mimo ceny vnímat i další informace a zkušenosti předchozích zákazníků.

8.8.2018 10:30 | autor: Kateřina Šedivá

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@living.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist