Samozřejmost
Vytápěním okolí domu představuje vyhřívání příjezdových cest (vjezdů do garáže) a ostatních komunikací za účelem odstranění náledí nebo napadaného a následné uježděného – ušlapaného sněhu. Klasickým rozhodujícím momentem pro volbu takovéhoto opatření, je buďto přítomnost komplikovaně mobilní osoby (stáří, invalidita, pokročilé těhotenství atp.), nebo např. existence strmého vjezdu do garáže, kde může při vjezdu či výjezdu automobilu snadno dojít ke kolizi na kluzkém povrchu. Většině uživatelů připadá vytápění exteriéru jako něco nadstandardního, co je spíše luxusem, případně plýtváním. Faktem ale zůstává, že před 50 lety bylo se stejnou „nevolí“ pohlíženo na vytápění interiérů na více než 15°C a dnes vnímáme jako samozřejmost teplotu okolo 21°C. S největší pravděpodobností budeme tedy za pár let hovořit o suché a ledu a sněhu zbavené vozovce, jako o něčem zcela normálním. Vždyť na zledovatělé cestě si přece můžeme např. zlomit nohu.
Standard
Prvními klienty, kteří začali používat vytápění příjezdových cest a komunikací, byli majitelé hotelů, restaurací a správci frekventovaných veřejných budov. V současné době – zejména v Německu nebo severských zemích, je vytápění komunikací u rodinných domů relativně běžným vybavením, které nabízí realitní kanceláře s podobnou samozřejmostí, jako např. centrální zamykání nebo rozprašovače na zavlažování zahrady či trávníku.
Jak na to
Poptávka po vytápění příjezdových cest a komunikací není v Čechách zatím zcela masově rozšířeným standardem, ale i přesto je již nabídka dostatečná a naprosto uspokojivá. Veškeré používané technologie fungují v podstatě velmi podobně, jako v případě klasického podlahového vytápění v obytném interiéru. Topné kabely, nejčastěji elektrické, jsou uloženy pod dlažbou nebo jiným povrchem, ať už jako volně ležící a nebo v nosné konstrukci. Kabely jsou pokládány tak, aby plochu vyplnily v požadovaných rozestupech (cca 25 cm) bezezbytku. Na trhu se stavebninami v podstatě neexistuje materiál, pod který by nebylo možné položit vytápěcí kabely.
Ovládání
I zde je mnoho společného s podlahovým vytápěním interiérovým. Ovládání se dá řešit jako ruční. V takovém případě zůstává volba na uživateli. Tem má na první pohled sice naprostou, absolutní kontrolu nad vytápěním a tedy nad spotřebovanou energií. Je ale zřejmé, že komfort, kterého si prostřednictvím vytápění dopřává, vyzní do prázdna v okamžiku, kdy přes noc napadne sníh a pan domácí se bez ohledu na vynaložené prostředky bude muset ráno brodit závějemi. Druhý, mnohem efektivnější způsob je řízení pomocí termostatu. Ten, v reakci na impuls čidla, která kontrolují teplotu a stav okolí, jednoduše zapne vytápění v okamžiku, kdy je to potřeba.
Vytápění exteriéru řízené termostatem může být součástí inteligentního systému řízení budov, podobně jako vytápění interiéru, stmívací a stínící technika, alarm, klimatizace či elektronický vrátný atp.
Ceny
Provozní náklady se odvíjejí od počasí v zimních měsících. Nebude – li sněžit a neklesne – li teplota pod bod mrazu, pak budou provozní náklady 0 Kč. V opačném případě je cena odvislá od počtu aktivací systému a počtu vyhřívaných čtverečních metrů. Dále ji ovlivňuje instalovaný výkon. Na základě prováděného nezávislého testu jedním z výrobců vytápěcích systémů (firma DEVI), byly celkové roční (zimní) provozní náklady na vytápění 20 m2 příjezdu ke garáži 2 970 Kč. Instalovaný výkon byl 6 kW a to 300 W / m2 , sazba přímotopná D 45. Jeden vytápěný čtvereční metr tedy přišel uživatele v loňském zimním období na 149 Kč. Pořizovací náklady podobného a srovnatelného systému se pohybují okolo 41 000 Kč vč. DPH.
Foto Fenix, Devi a archiv autora
Petr Haas
