Co je a co není design, kde je hranice rozmaru designéra a kde a nebo kdy je ještě nutné chovat se při návrhu nábytku v prvé řadě jako racionální estét, a ne čistě jen jako výtvarný umělec, to všechno jsou vlastně stejně těžko zodpověditelné otázky, jako kdybychom se ptali po definici kýče. Pro Evropana může být nějaká exklusivní japonérie zosobněním nevkusu a Japonec může považovat Pabla Picassa jako bulvárního portrétistu bez talentu a soudnosti.
A není to záležitost jen designu, nebo výtvarného umění. Ve Francii se na jedné z nejvýznamnějších gastronomických slavností sešli šéfkuchaři těch nejzvučnějších jmen světa a mimo jiné podstoupili zajímavý experiment. Vyhlášený gurmán pocházející z Francie byl pohoštěn japonskou specialitou v podobě shnilého „černého vejce“ a Japonec dostal před sebe na talíř kousek sýra s modrou plísní. Ani jeden z této dvojice ale nebyl příliš ochotný servírovanou delikatesu pozřít, přičemž těžko Japoncům tvrdit, že jejich černé vejce jsou nepoživatelné a Francouzům vzkázat, že plesnivé sýry jedí jen lidé… s podivnou představou o tom, co je a co není dobré.
Stejným způsobem se jistě dá uvažovat o vkusu či nevkusu v případě např, interiérového designu. Můžeme spekulovat na tím, co je a nebo není tzv. hezké. Vždycky je ale přitom více než důležité mís vždy na paměti kontext, ve kterém třeba právě design nábytku vzniká. Tím kontextem bude pro čtenáře Livingu asi nejspíše evropská tradice, která se prezentuje např. na slavném jarním veletrhu v Miláně.
Velká fotogalerie moderních interiérů
A co je a co už není „manýra“ ? A máte manýru rády?
Manýru bychom mohli vysvětlit jako „svévoli“ která je ale tak trochu rozjívená. Manýra bude např. zcela lehkovážné a prosazované přání zbudovat si bazén v prvním a nebo lépe druhém patře rodinného domu a utratit tak desítky miliónů za to, že bazén není v přízemí tak, jako v drtivé většině případů. Stejně tak bychom mohli za projev manýrismu považovat např. zakoupení sedmimetrové sedačky pošité blyštivou textilií, která odráží světlo, a pít v ní kávu jen od prvního do dvanáctého května, tedy v době, kdy je světlo ideální a káva nejlépe pak chutná. Možná je ale manýra něco úplně jiného, nicméně, máte-li ji rádi a můžete –li si ji dovolit, pak s chutí do toho!
Karel Holý
Foto EDRA a 3DH
