Advokát radí: Kdo je účastníkem stavebního řízení a co zmůže

Intenzivní, nikdy nekončící výstavba je údělem, se kterým se člověk městský, tedy každá lidská bytost žijící v urbanizované oblasti musí, ač zpravidla velmi nerad, zkrátka smířit. Jaké máte možnosti ovlivnit stavby plánované ve vašem sousedství?

shutterstock_572091751-1100x618.jpg

V ideálním světě alespoň probíhá tato výstavba v souladu s platným územním plánem, při respektování obecně závazných předpisů, zejména pak vyhlášky o technických požadavcích na stavby (v Hlavním městě Praze pak Pražských stavebních předpisů), a to s důrazem na ochranu práv třetích osob. V popisovaném ideálním světě nad dodržováním těchto předpisů bdí moudrý stavební úřad, kterému především není třeba jeho povinnosti opakovaně připomínat desítkami podání často obskurních spolků podezřelých názvů a zpravidla diskutabilních cílů.

Lze tedy vůbec výstavbě bránit?

Pokud však právě vy nežijete v popisovaném ideálním světě, máte řadu možností, jak ovlivnit proces rozhodování v územním řízení. Jedná se o to řízení, ve kterém dochází k umístění stavby, a jde tak o rozhodující okamžik, ve kterém se rozhoduje, zda a jaká stavba bude na určitém pozemku stát.

Mezi tyto možnosti patří například podání petice, založení spolku, jehož hlavní cíl je ochrana přírody a krajiny v daném území nebo podávání připomínek veřejnosti v územním řízení. Nejširší oprávnění máte však v řízení jako jeho účastník. Účastník řízení se na rozdíl od spolku účastní všech územních řízení (když spolky se mohou účastnit jen těch řízení, ve kterých se povoluje záměr představující zásah do přírody a krajiny), na rozdíl od veřejnosti podávající připomínky má zejména právo podávat řádné a mimořádné opravné prostředky proti vydaným rozhodnutím a jiným opatřením stavebního úřadu.

Kdo je účastníkem řízení

Máte-li tedy pocit, že plánovaným záměrem může být vaše vlastnické nebo jiné věcné právo k sousední stavbě anebo sousednímu pozemku nebo stavbě na něm územním rozhodnutím přímo dotčeno (tak, jak předpokládá ust. § 85 odst. 2 písm. b/ zák. č.: č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, dále jen „stavební zákon“, a pokud s vámi stavební úřad přesto nejedná jako s účastníkem, pak máte v prvé řadě právo stavebnímu úřadu oznámit, že jste účastníkem předmětného řízení. Účastníky řízení jsou přitom také ti sousedé, u kterých je evidentní, že i přes neexistenci společné hranice se stavebníkem mohou být jejich práva dotčena.

Kdo je účastníkem řízení je vždy věcí individuálního posouzení stavebním úřadem. Platí však, že dle s ust. § 28 odst. 1 správního řádu bude za účastníka v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá stavební úřad usnesení, které se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno.

Pro úplnost je v této souvislosti potřeba upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 8/2008 – 39, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že usnesení o tom, zda osoba tvrdící své účastenství je účastníkem řízení či nikoli, není správní orgán povinen vydávat pouze v případech, kdy není pochybností o tom, že tato osoba účastníkem řízení není. V takovém případě stačí, pokud o tom správní orgán vyrozumí tuto osobu neformálním sdělením.

Nejvyšší správní soud uvedl, že dostatečným projevem pochybností nemůže být bez dalšího jen výzva osoby, která se za účastníka řízení z určitých důvodů považuje a žádá, aby s ní správní orgán tomu odpovídajícím způsobem jednal. Pochybnosti zejména nejsou tam, kde je otázka účastenství určité osoby řešena výslovně v zákoně a není proto třeba provádět jakékoli právní hodnocení věci nad rámec prosté aplikace zákona. V případě opačném a také tehdy, kdy je pro vyhodnocení této otázky nutno provést jakékoli skutkové šetření, jde již o odstraňování nejistoty a existují tu tedy pochybnosti. Nejvyšší soud dodává, že vzhledem k zásadnímu významu určení okruhu účastníků správního řízení pro zákonnost jeho dalšího průběhu je nutno případy, kdy usnesení vydáváno nebude, vážit s obezřetností a zdrženlivě. Ve sporných případech doporučuje postupovat cestou poskytnutí větší ochrany potenciálních práv osoby, která se účastenství domáhá, tedy vydat usnesení.

Pokud stavební úřad rozhodne, že nejste účastníkem řízení, pak máte právo se proti takovému rozhodnutí odvolat k jeho nadřízenému orgánu, o tom je vás stavební úřad povinen poučit.

Stavební úřad má povinnost své rozhodnutí řádně odůvodnit, má zde přitom prostor pro správní uvážení, kdy musí zhodnotit, zda a z jakého důvodu byste právě vy neměli či měli být účastníky řízení. Stavební úřad musí současně dbát na ochranu stavebníka a stanovit okruh účastníků v souladu se zákonem tak, aby neoprávněně zahrnutí účastníci nemohli působit průtahy v řízení, čímž by stavebníkovi mohla vzniknout škoda, za kterou by stavební úřad mohl odpovídat.

Pojem sousedství a přímé dotčení

Stavební úřad nemá snadnou pozici mimo jiné také proto, že zákon sousedství nedefinuje (ani sousední pozemek nebo sousední stavby). V prvé řadě je z ustálené judikatury (např. nález Ústavního soudu publ. pod č. 96/2000 Sb.) zřejmé, že sousedním pozemkem není jen pozemek mající společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavba realizována. Sousedství je třeba chápat šířeji, neboť účinky stavby se nemusí projevovat jen bezprostředně za hranicemi stavebního pozemku.

Stavební úřad má povinnost posoudit, zda nemohou být práva osoba přímo dotčena (přímé dotčení) s přihlédnutím k velikosti stavebního pozemku a umístění stavby na něm, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd. Jiný okruh účastníků bude například zahrnut při stavbě větrné elektrárny, jiný při výstavbě monofunkčního bytového domu, byť by byl obdobně impozantních rozměrů.

Přímým dotčením se rozumí zejm. dotčení stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem apod., tedy imise. Imisemi se obecně rozumí důsledek výkonu vlastnického práva, kterým se zasahuje do cizího vlastnického nebo jiného práva nad míru přiměřenou poměrům (dle ust. 1013 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku). Přímým dotčením sousedních nemovitostí může být ale také např. jejich dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby vzhledem k jejímu účelu.

Dle judikatury Nejvyššího správního soudu (zejm. dle rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 27/2012–113) náleží mezi jednotlivé činitele ovlivňující pohodu bydlení (kvalitu prostředí) také podstatné snížení odstupové vzdálenosti mezi budovami, úbytek oblohové složky, omezení výhledu, a tedy i míra oslunění a osvětlení bytu a narušení soukromí, protože i tyto složky se na pohodě bydlení podílejí.

Stavební úřad při posuzování, zda může dojít k narušení pohody bydlení, musí současně přihlížet ke konkrétní lokalitě. V souladu s výše citovaným rozhodnutím v lokalitě s vysokou úrovní státní, příp. i mezinárodní památkové ochrany vybírají stavební úřady pouze mírnější a citlivější varianty zásahů do jejího vzhledu. Je zřejmé, že výhled z oken určité nemovitosti nemůže být v průběhu času absolutně neměnný, a nedochází-li k narušení výhledu s vysokou úrovní památkové ochrany, není rušení výhledu imisí.

Rozsah práv účastníka

Rozhodne-li stavební úřad o tom, že jste účastníkem územního řízení, máte v prvé řadě právo na základě ust. § 89 odst. 4 stavebního zákona podávat námitky, a to v rozsahu, jakým je vaše právo přímo dotčeno. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.

Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být námitky účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě. Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí v souladu s obecně závaznými předpisy, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Pokud vás rozhodnutí stavebního úřadu neuspokojí, máte v souladu se stavebním zákonem dále právo podávat řádné a mimořádné opravné prostředky, případně se obrátit na soud, rozhodující věci správní.

Pokud ani jedna z výše naznačených cest nepovede k vytouženému cíli, pak bohužel nezbývá, než se z člověka městského stát člověkem vesnickým či lesním.

Text: JUDr. Pavlína Širůčková
Advokát, specializující se na mezinárodní právo soukromé a obchodní, právo stavební a správní. Poskytuje dlouhodobě právní pomoc v oblasti stavebního práva především stavebním úřadům ve všech oblastech jejich činnosti.
www.pravnizastupce.cz
E: siruckova@pravnizastupce.cz
T: +420 731 037 288

8.2.2017 5:35

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa bydlení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist