Dekorace, sklo, solitér

27. 3. 2007 | Výjimečné bydlení

Sklo, respektive skleněné plastiky, patří mezi tradiční dekorační předměty, které se stávají nástrojem dotvoření obytného interiéru a mnohdy jsou tím, kdo vytváří jakého si genia loci místnosti . Skleněné plastiky a dekorace ze skla přitom v rámci interiérové kultury představují velmi specifickou oblast, neboť stojí na pomezí volné tvorby a užitného umění.

Mezi čistě užitkovým předmětem, předmětem z kategorie užitého umění a artefaktem z rodu volné umělecké tvorby, bývá často velmi snadno a nebo alespoň ne nikterak problematicky stanovitelná hranice: kladivo, svícen a obraz. První předmět bude svou způsobilost prokazovat schopností zatloukat hřebíky a jeho vzhled, proporce a tvary budou na 100% odpovídat potřebám manuálně zdatného člověka, který chce s kladivem zacházet. Oproti tomu svícen bude jednak sloužit k upevnění svíčky tak, abychom ji mohli bez obav zapálit a aby proces jejího prohoření nebyl komplikovaná např. nevhodným tvarováním těla svícnu. Zároveň se ale svícnem může začít zabývat nějaký designér a svým zásahem jej povýšit jej do kategorie užitého umění. Svícen pak může být stejně drahý, jako obraz, po kterém už nechceme naplněné žádné praktické role, stačí nám jen jak vypadá, co říká a jak působí. V tom spočívá jeho kvalita. A u interiérového skla je to podobné, ovšem často je velmi komplikované určit, zdali se jedná např. ještě o vázu, byť jen třeba na suché květiny nepotřebující žádnou vodu, a nebo jestli se už nacházíme v kategorii čistě volné tvorby a onen předmět je ani ne tak váza, jako skleněná plastika.

Sklo má jednu nespornou výhodu oproti všem ostatním materiálům a tou je jeho transparentnost předurčující jej k různým hrám se světlem. Čiré, barevné nebo jiné sklo a světlo je velká kapitola sama pro sebe.

České sklo neklidné doby: 1945—1980

Ve veletržním paláci proběhne ve dnech 25. dubna až 23. září 2007 výstava České sklo neklidné doby: 1945—1980. Soubor představuje třistapadesát exponátů pocházejících primárně se sbírky lichtenštejnská nadace Steinberg, která se v osmdesátých letech minulého století věnovala přímému nákupu z ateliérů čtyřiceti šesti výtvarníků vzešlých zejména ze sklářských ateliérů profesorů Jaroslava Holečka, Josefa Kaplického a Karla Štipla na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Návštěvníci tak mají možnost shlédnou práce např. Reného Roubíčka, Pavla Hlavy, Stanislava Libenského, Vladimíra Kopeckého či Václava Ciglera.Výstavu pořádá Museum Kunst Palast Glassmuseum Hentrich, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní galerie v Praze, Corning Museum of Glass a Corning NY.

Jaroslav Zákolanský
Foto Gabriel Urbánek, UMPRUM