Pro vlastní tvorbu zarážky vybírejte odolný textil, který lehce nepovolí. Ideální jsou hustě tkané látky. Využít můžete zbytek potahové textilie, tvíd ze starého kabátu či kousky měkkého filcu. Praktické je náplň zarážky všít do samostatného textilního pytlíku a originální obal upravit tak, aby byl snímatelný k vyprání. Jako náplň můžete využít sušené luštěniny či obiloviny, jako je pohanka. Jsou dostatečně těžké, aby udržely dveře a pomůžou snadno tvarovat zarážku.
Pokud vás ruční práce příliš nebaví, můžete pro dotvoření zarážky použít již ušité prvky – třeba staré polštáře, dětské textilní hračky či látkové nákupní tašky. Stačí je naplnit fazolkami, čočkou či rýží. Nechcete-li mít u dveří ušitého pejska, želvičku či jiného roztomilého tvora, můžete zarážku pojmout jako „odloženou tašku“ či pytel s tajemným pokladem.
Výhodou vlastní tvorby dveřních zarážek je, že si jejich výslednou podobu můžete určit sami. A jejich umístění v prostoru se nemusíte bát ani v případě, že je váš interiér ryze moderní. Krásu tohoto bytového doplňku podtrhnete, pokud výběr tkaniny sjednotíte s dalším textilním prvkem, třeba se závěsy.
Dveřní zarážka určitě není pouze zbytečným lapačem prachu. Využijete ji jako ochranu před nechtěným otloukáním stěny za dveřmi. Hodí se i v situaci, kdy potřebujete ohlídat před zabouchnutím dveře pokoje vašeho malého potomka, či místnost s krmením a záchodkem pro čtyřnohého mazlíčka. A pokud se rozhodnete pro podlouhlý tvar zarážky, vyřešíte i izolaci průduch pod dveřmi.
Text: Lenka Malá
Foto: Pinterest.com
