Způsobů tvorby obytného interiéru je přirozeně nepřeberné množství, ale pokud od svého bydlení očekáváte podobné věci, jako jsou v Euro – atlantské civilizaci běžné, pak se počet řešení redukuje na několik osvědčených postupů, které je pak možné pojmout více či méně tradičně. Ale vždy je z čeho vybírat a výsledek může být vyloženě konvenční, stejně jako poměrně výstřední.
Je to vlastně stejné, jako při onoho skládání puzzle. Jednotlivé zařizovací předměty, tedy nábytek, se skládají do výsledného obrazu, kterým je vaše uživatelské pohodlí. Na místo zmiňované vázanky nebo šátku tedy budete hledat vhodný potah a nebo povrchovou úpravu šatní skříně. A řídit se můžete úplně stejným vkusem, které používáte třeba při výběru uvedeného oblečení.
Pamatujte ale na několik důležitých pravidel:
1. Výstřední kusy nábytku, např. výjimečné sofa nebo křeslo, vyzní nejlépe v otevřeném prostoru kde budou mít pro sebe lidově řečeno dostatek místa. Rozhodně by bylo chybou místnost zaplnit v důvěře, že čím více hezkých věcí, tím lépe. Základním pravidlem je jistě pravidlo popsané v okřídlené a možná absurdně znějící větě o tom, že „méně bývá více“.
Velká fotogalerie moderních interiérů
TIP: Zkuste jeden výjimečný kus nábytku, tedy sedačku, lampu, stolek, ale třeba i obraz, umísti do prázdné zařizované místnosti a nechte ji, ať na sebe jednoduše působit, asi jako když si obléknete novou košili a pozorujte se v zrcadle. Postupně pak přidávejte další a další předměty, oblékejte interiér, a dejte si pozor, aby onen první solitérní kus nábytku byl stále dostatečně výrazný a aby se nezačal v záplavě bytového vybavení „topit“.
2. Pokud se rozhodnete pro odvážnější řešení a tedy pro použití většího počtu výrazného nábytku, tak pak si uvědomte, že takové zařizovací předměty dokáží fungovat jako koření v pikantním pokrmu a měli byste tedy postupovat opatrně a skládat jeden kus ke druhému jako to puzzle a pozorovat, jestli se vůbec snesou a co jejich vzájemným působením vlastně vzniká.
TIP: Zkuste klidně výstřední tvary, kdy je každý kus nábytku jiný a osobitý, ale stejně tak si dejte pozor, aby mezi nimi byl nějaký „společný jmenovatel“ a tedy aby si byly např. barevní příbuzné (krémová – světlá káva a hnědá, modrá a zelená, zelená a žlutá, červená a hnědá) a nebo by byly naopak výrazně odlišné tak, že jeden je barevně neutrální (bílý, černý, šedivý) a druhý je k němu kontrastní (červená k černé, rudá k černé, bílá k černé, oranžová k šedivé atp.). Je to vlastně velmi jednoduché, protože se k sobě dobře skládají teplé a studené barvy, stejně jako k sobě ladí barvy výrazné, expresivní a barvy klidné.
Barevné inspirace ZDE a také TADY.
Red.
Foto: SMA Spa
