Klasickým případem je stav, kdy po uplynutí fixace úrokové sazby nabídne banka klientovi nový úrok, který ale je např. příliš vysoký nebo jinak nevyhovující. Vzhledem k tomu, že trh s hypotékami je již relativně nasycen, snaží se finanční ústavy získávat nové klienty lidově řečeno jejich „přetahováním“ z jiné banky tak, že jim nabídnout „přefinancování“ (někdy též „refinancování“) tedy převedení úvěru a výhodnější podmínky. Znamená to, že banka za klienta zaplatí dluh v jeho stávajícím finančním ústavu, vyřídí veškeré formality a uzavře s klientem novou smlouvu, přičemž se spokojí s krytím a zárukami, jenž klient poskytl své výchozí bance. Zcela zásadní je přitom klientova „splátkový disciplína“, jinými slovy to, zdali bez problémů, tedy v čas a v plné míře splácel to, co splácet měl.
Foto autor