Pronájem jedině pro mladé?
Studenti pořizující podnájem jsou především v univerzitních městech naprosto běžným jevem, ovšem ve fázi kdy si najdou svou vlastní práci a takzvaně se osamostatní, rodiče i známí očekávají, že první věcí v jejich seznamu priorit bude výběr hypotéky a upsání se na několik (desítek) let. Jistě, málokdo má v pětadvaceti hotovost na vlastní byt, ovšem otázkou by mělo být spíše zda je pořizování vlastního bydlení tou pravou volbou. Pravdou totiž je, že po studiích se člověk v novém zaměstnání i životě pracujících teprve rozkoukává, hledá sebe, vhodnou profesi i vztah, a tak není výjimkou že je toto období plné změn. Ve fázi kdy ale máte na krk uvázanou hypotéku už je poněkud složitější se přizpůsobovat, a řekněme si to na rovinu, hypotéka podepsaná příliš brzy může mnohým bránit v rozletu.
I odborníci doporučují hypotéku odložit
„Lidé si často pořizují hypotéku zbytečně brzo. Neuvědomují si, že hypotéku nelze přestat splácet, jinak přijdou o byt, ale také o hodně, co do bydlení vložili. Banky mívají tvrdé sankce, nelze dělat jednoduše změny, když chybí dva či tři roky do skončení fixace úroku. Byt v pronájmu umožňuje řešit mnohem pružněji životní situace, třeba případný rozchod. Při snížení příjmu si lze najít rychle menší a levnější byt. A hlavně u pronájmu mohou mladí lidé spořit, aby k hypotéce mohli přidat své úspory. Možnost snížit půjčovanou částku pokládám za velmi důležité, vždyť u dlouhodobých hypoték zaplatí klient i dvojnásobek. Bývá běžné, že lidé kolem třicítky dosahují maximálních příjmů a mají zaměstnání, které je uspokojuje, zatímco v pětadvaceti teprve hledají. Ověří si také, zda je jejich vztah skutečně perspektivní. Proto není nutné vrhat se do ní bezhlavě,“ míní Pavel Velebil, znalec realit.
Pro koho pronájem
Pronájem ocení nejvíce především lidé, kteří nemají čas či chuť zabývat se starostmi spojenými s vlastním bydlení. V případě komerčního nájemného se o vše stará majitel, navíc dnes už není ani velký problém najít si byt zařízený, a to včetně pračky či myčky, a když se náhodou něco rozbije, stačí zavolat majiteli, který vše zařídí. Nabídka je v současné době skutečně bohatá a značně převyšuje poptávku.
Pravdou je, že bytů malých rozměrů je na trhu pronájmů nedostatek. Tento problém však řada mladých lidí řeší společným bydlením ve větších bytech, kde nepřichází o své soukromí, ale zároveň si výdaje rozdělí.
Vlastní byt versus podnájem – jak to vidí Češi?
„Vlastnické bydlení nám vždy bylo blízké, patříme k zemím, kde tento druh bydlení dominuje, bydlí v něm asi 70 procent z nás. Největší koláč má bydlení v rodinných domech. Novými se staly byty ve vlastnictví, které známe teprve 14 let a jen pomalu se je učíme vlastnit. Za vlastnické se dá považovat i družstevní vlastnictví. Nájemní bydlení částečně ustoupilo vlastnickému právě u jednotlivých bytů hlavně díky privatizaci obecních bytů. Nájemní bydlení však určitě budoucnost má, zájem o něj je. Stále je a bude mnoho těch, kteří nemovitost nemohou, nebo nechtějí vlastnit,“ shrnuje celou situaci znalec realitního trhu Jiří Pácal.
„Vlastnické bydlení je u nás tradiční, vždy bylo vnímáno jako jistota, jako investice s trvalou hodnotou. Současná mladá generace objevila vlastnické bydlení teprve nedávno. Nejprve kvůli faktu, že nebyla možnost získat bydlení jinak – byl nedostatek kvalitních nemovitostí k pronájmu a k bytům s regulovaným nájmem se nebylo možné dostat. Následně došlo k tomu, že výše tržního nájemného byla srovnatelná s výší měsíční splátky hypotečního úvěru. Češi ale dobře vědí, že je výhodnější nemovitost vlastnit (a třeba pronajímat), než být ten, kdo si nemovitost pronajímá,“ soudí další odborník na reality Milan Roček.
Lucie Lukačíková
foto: archiv autora
