Při pěstování rostlin je nutné si uvědomit, že nádoba, která je zároveň jejich pěstebním prostředím rostlinu časem začne omezovat a potlačuje tak růst jejích podzemních orgánů. Kořeny pak ztrácejí možnost přirůstat do délky, různě se proplétají, tvrdnou a také často odumírají. Tento nepříznivý stav lze sice oddálit například přidáním jakostní zeminy, ale obvykle jen na kratší dobu.
Velká inspirativní fotogalerie jarních dekorací
Vzhled nadzemních částí rostliny je přímo závislý na stavu kořenového systému, a tak je zapotřebí poskytnout podzemním částem nejlepší podmínky. K tomu přispějeme nejvíce pečlivým přesazením ve vhodnou dobu. Tím, že rostlinu přesadíme do přiměřeně větší nádoby, úměrně jí zvětšíme její životní prostor a zároveň nahradíme vyčerpanou zeminu novým substrátem.
Při přesazování mladších rostlin je dobré použít spíše lehčí zemní směsi bohaté na živiny, pro starší rostliny volíme těžší zeminu. Složení substrátu musí samozřejmě odpovídat osobitým požadavkům druhu. Jiný substrát budou vyžadovat orchideje, jiný kaktusy, kapradiny, atd.
Přesazujeme-li rostliny již důkladně prokořeněné, použijeme květináč asi o 1-3 cm větší, než je původní. Nesmíme se dopustit té chyby, že použijeme květináč mnohem větší. Pokojová rostlina by nestačila prokořenit velkou vrstvu zeminy, která vlivem zálivky mění fyzikální podmínky natolik, že může působit až škodlivě.
Není žádoucí, aby při přesazování pokojových rostlin sahala zemina až k okraji květináče. Spíše by měla dosahovat jen asi 2 cm pod okraj, tak vznikne dostatek místa pro zálivku. Po první zálivce však zemina slehne, s tím je dobré počítat předem.
Asi týden před přesazováním je dobré rostliny přihnojit snadno využitelným hnojivem. Takto ošetřené rostliny pak potřebují mnohem méně času k zakořenění v novém prostředí po přesazení. Složité směsi zemin nejsou nezbytně nutné, samozřejmě s výjimkou určitých náročnějších druhů. Výsledkem snah o zjednodušení výběru jsou takzvané standardní substráty. Jako univerzální téměř pro všechny pokojové rostliny slouží výborně jílovitorašelinový substrát s vynikajícím vodním a vzdušným režimem. Díky dobrým fyzikálním vlastnostem je u něj riziko přelití se všemi důsledky minimální. Pro rostliny vyžadující kyselou půdní reakci je dobré použít rašelinové substráty, které jsou ve více typech, například pro rododendrony a azalky, samotná rašelina nebo substrát pro kyselomilné rostliny.
Rostliny k růstu a vývoji květů potřebují množství živin, a jelikož vlivem zálivky dochází k jejich částečnému vyplavování, je nutné rostlinám tyto živiny doplňovat. Při hnojení se řídíme druhem rostliny a jejími specifickými požadavky. Je však dobrá obezřetnost, neboť existují rostliny citlivé na větší koncentraci minerálních solí v zemině, kterým bychom přehnojením mohli nenapravitelně ublížit. Na druhé straně je také značné množství rostlin s velkou spotřebou živin.
S přihnojováním je dobré začít asi 2 týdny po přesazení rostliny, nejlépe ve čtrnáctidenních intervalech v průběhu celého vegetačního období, což je od března do září. V době vegetačního klidu, až na určité výjimky, a také po dobu než rostlina dokonale zakoření, nepřihnojujeme. Hnojivovou zálivku je dobré provádět při podmračném počasí a do přiměřeně vlhké půdy.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: houseplantsabout.com, 4.bp.blogspot.com, tribuna.ro, officeplant.com, housedecoratingidea.com, millionlives.net, the-homestyle.com, instablogsimages.com, n1flowers.com
