Bydlení je hra: Prostorná společenská místnost v retro stylu

22. 2. 2012 | Jak se staví sen

Valná většina z nás se snaží uzpůsobit své bydlení k obrazu svému a stále více se snažíme jednotlivé zóny bytu nebo domu spojovat dohromady tak, aby mohla rodina trávit co nejvíce času pohromadě. Otevřené obývací pokoje spojené s jídelnou a kuchyní jsou dnes nejčastěji důvodem přestavby. A ne jinak tomu bylo i u pana Pavla.

Ten si však netroufnul na zařízení velkého prostoru čítajícího téměř pětatřicet metrů čtverečných sám a pozval si raději odborníky z pořadu: Bydlení je hra. A nevsadil na nikoho nezkušeného. Přestavby se ujala ostřílená odbornice a autorka mnoha zajímavých přestaveb a proměn Iva Lukšová. Tato úžasně tvořivá dáma je známá svými výbornými nápady, kterými dokázala proměnit už nejeden pokoj. Ovšem tentokrát narazila na tvrdého protivníka. Pavel šel totiž do proměny s jasnou představou o tom, jak má budoucí prostor vypadat a jen velmi nelibě nesl jakékoliv proměny a inovace, které se do vybavení snažila Iva vnést. Jako jeden z mála žadatelů o proměnu neváhal několikrát v průběhu zkontrolovat jak řemeslníky, tak samotnou designérku. I když nutno podotknout, že ani nebylo co kontrolovat.

Iva se totiž svého úkolu zhostila naprosto se ctí a to měla velmi těžkou pozici, neboť celá řada prvků, které chtěl Pavel do místnosti dát, byla výrazně proti jejímu přesvědčení. Už jen zvolené barvy – hnědá, černá a tmavé odstíny modré – nedávaly příliš prostoru pro fantazii. Iva rozdělila prostor místnosti na tři funkční samostatné zóny. První a nejnáročnější na vybavení byla kuchyň, kam použila tmavě hnědý korpus linky v kombinaci s béžovými a hnědými dvířky. Tmavou barvu odlehčila prosklením horních skříněk a použitým obkladem. Ten tentokrát nebyl vůbec tradiční. Velkoformátové obklady v béžové a dvou odstínech hnědé barvy totiž neměly klasické rozměry, ale byly tvořeny dlouhými prořezy, které bylo nutné nechat provést odborníky vodním paprskem. Výsledek však stál za to. Tradiční až retro kuchyň příjemně ozvláštnil solitér v podobě digestoře. Designový kousek sloužil jednak jako digestoř, ale zároveň jako funkční osvětlení varné desky.

Pan Pavel trval na klasickém nábytku, zřejmě inspirován dobou velkých příborníků a prosklených obývacích stěn. Iva mu však jeho přání zachovala tak z poloviny. Stylově a barevně sladila v jídelně příborník, na který mohl navazovat stůl. Jídelna byla netypická právě možností volby usazení stolu a to buď pro komorní posezení, nebo velké provedení pro setkání celé rodiny.  Ale velký nábytek už neprosadil do obývacího pokoje. Tam Iva zachovala minimalismus a jediný kousek nábytku tak představoval nízký televizní stolek a prostorná rozkládací sedací souprava, bohužel, v tmavě modré barvě. Prostoru by rozhodně slušelo podstatně více světlých barev. To si plně uvědomovala i renomovaná designérka a na stěnu tak vytvořila malé umělecké dílo – světelný panel ve tvaru stromu.  Jemné osvětlení pomocí LED pásků dokáže docela jistě navodit skvělou večerní atmosféru a bude příjemnou kulisou i ke sledování televize.

Neotřelý styl, kterým je Iva proslulá, se pak objevoval především na doplňcích, ať už to byly zajímavé lampy, stylové závěsy nebo netradiční knihovna. Pavel mohl být se svou třistatisícovou investicí maximálně spokojen. A navzdory kontrolám i pesimismu opravdu byl.

My v redakci bychom si takto velký prostor dokázali představit zařízený i úplně jinak, ale v rámci možností a pokynů, která měla Iva Lukšová k dispozici, se jí podařil vytvořit skutečně útulný domov. Takže jednoznačně klobouk dolů.

Petra Martišková
Foto: ceskatelevize.cz