Stavební spoření bez příspěvků?

24. 9. 2009 | Finance a bydlení

Výše schodku státního rozpočtu pro příští rok rozvířila mnohé debaty, a společně s nimi padla i řada návrhů, jak státní výdaje snížit. Ministr financí Eduard Janota přichází s celým balíčkem opatření, z nichž některá zasáhnou i v Česku oblíbené stavební spoření. V budoucnu by například mohlo být dotováno mnohem nižšími státními příspěvky, a to až o patnáct set korun ročně.

Příspěvek na stavební spoření může spadnout o třetinu

Aktuálně dělá státní příspěvek na stavební spoření podle stáří uzavřené smlouvy 3000 nebo 4500 korun. Od ledna příštího roku by ale podle nového návrhu mohl klesnout o tisíc korun u všech smluv uzavřených po roce 2004 a u starších smluv by lidé mohli přijít dokonce o 1500 korun. Navrhuje to ministr financí Eduard Janota právě jako jedno z opatření, jejichž cílem je snížit hrozící obří schodek státního rozpočtu ve výši 230 miliard korun. Podle Janoty by se snížením státního příspěvku na stavební spoření takto ročně ušetřilo až pět miliard korun. Loni stát na příspěvcích vyplatil 14,2 miliardy a letos to bude zhruba o jednu miliardu méně.

Řada politiků je proti

Myšlenka snížení příspěvků na stavební spoření pochopitelně nenadchla většinu obyvatel, a dokonce i řada politiků má námitky. „Naše strana návrh nepodpoří,“ uvedl například první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj by si tím stát koledoval o řízení před Ústavním soudem. „Návrh je totiž jasně retroaktivní. Stát nemůže tak razantním způsobem zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi pojišťovnami a občany,“ upozorňuje Sobotka. Retroaktivita, tedy zpětná platnost, je v uvažovaném návrhu zákona využita proto, aby si lidé nezačali masivně zakládat stavební spoření před změnou zákona. Podle ústavy ale žádný zákon nesmí být retroaktivní. Kdyby tedy Janotův návrh ve vládě prošel, lze očekávat žaloby proti státu ze strany klientů, kteří mají smlouvy o stavebním spoření uzavřeny za výhodnějších podmínek.

Analytici varují: stavební spoření upadne!

Myšlenka snížení schodku státního rozpočtu je sice ušlechtilá, odborníci ale upozorňují na řadu negativních dopadů v případě zrušení příspěvků na stavební spoření. „Snahu ministerstva financí spořit chápu, vždyť ve stavebním spoření se dá škrtnout snáze než třeba v sociálních výdajích. Je ovšem třeba vidět vedlejší náklady takového kroku. Ty mohou spočívat v menším zájmu občanů spořit dlouhodobě,“ uvedl pro Právo hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. A pokud by přestali lidé výhledově spořit, potíží by se dočkaly české banky, které aktuálně zvládají krizi právě jen díky zájmu občanů svěřovat bankám své peníze. „Rozumíme snaze Janoty řešit hluboký schodek státního rozpočtu. Podpora stavebního spoření je však v ČR vyplácena téměř pěti miliónům klientů, kteří jsou tím pobízeni systematicky spořit. Právě postupná kumulace reálných peněz je přitom nejlepší odpovědí na krizi, jež je v pozadí současných hospodářských problémů,“ řekl Právu tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Škrty už stavební spoření zažilo

Možností snížit či dokonce úplně zrušit státní podporu na stavební spoření se už zabývali i předchozí ministři financí. V lednu 2004 se státní příspěvek snížil z 4500 na 3000 Kč ročně a délka spoření se současně zvýšila z pěti na šest let. Výhodnější podmínky však má dosud 2,3 miliónu z celkového 4,9 miliónu smluv stavebního spoření. Jde o smlouvy, které byly sjednány před rokem 2004.

Další informace ze světa bydlení ve článku Dotace hypoték pro mladé jdou na odbyt

Autor: Lucie lukačíková
Foto: archiv autora