ČNB srazila úroky, úvěry ale nezlevní
11. 8. 2009 |
Finance a bydlení
Česká národní banka v minulých dnech snížila základní úrokovou sazbu na historické minimum, a sice na 1,25 procenta. Zájemci o nízké úvěry na byt nebo nový dům budou ale i tak zklamáni. Vzhledem ke krizi se úroky z úvěrů v bankách řídí i dalšími faktory, a zatím zdaleka neklesají.
Nejnižší úroky v historii
Na čtvrtečním zasedání snížila Česká národní banka (ČNB) úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na 1,25 procenta, což je nejnižší hodnota vůbec.
Analytici se snížením úrokové sazby počítali, a to z několika důvodů. Zaprvé se zhoršuje celoroční výhled české ekonomiky a zadruhé inflace klesá rychleji, než ČNB očekávala. Navíc ekonomové upozornili, že koruna je dnes o dvě procenta silnější než na konci června, kdy se naposledy jednalo o měnové politice.
Zlevní půjčky?
Aktuální situace na trhu dává bankám prostor – ty mohou, ale nemusí zlevnit pro spotřebitele půjčky. A názory ekonomů se v tomto značně různí. Podle mnohých určuje cenu půjček trh, nikoliv ČNB.
„Máme stabilní úroky a myslím, že důvod pro snížení úroků v současné době není. Sami klienti jsou mnohem opatrnější, půjčují si méně a ani my je k úvěrům nijak netlačíme,“ sdělil HN šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer.
Podle jiných by naopak banky mírně zlevnit mohly, zejména pokud jde o firemní úvěry. Žádné závratně nízké sumy ale rozhodně spotřebitelé čekat nemohou. V případě hypoték lze podle odborníků očekávat zlevnění o pár setin procenta. Větší šanci na snížení cen mají pak půjčky se splatností do jednoho roku.
Proč ČNB snižuje sazby?
Přestože dopady snížení základní úrokové sazby se zdají běžným občanům v praxi nepatrné, role tohoto kroku je velká. Jejím hlavním cílem totiž není ovlivňovat úroky v bankách, ale bojovat proti vysoké inflaci. Ta se však blíží k nule a centrální banka se nemusí bát podpořit její růst a tím i růst ekonomiky snížením sazeb. Kromě toho snížení úroků sice nerozhýbalo komerční úvěry, ale alespoň zajistilo, že se u nás nebude půjčovat výrazně dráž. Nižší úroky také hrají pro slabší korunu, což umožňuje vývozcům vydělat víc za prodej svého zboží v zahraničí.
Bude úroková sazba dále klesat?
Podle odhadů odborníků by se již ekonomika propadat více neměla a pro další pokles sazeb tak není důvod. Fakt, že se snižování sazeb již odzvonilo, naznačil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Autor: Lucie Lukačíková
Foto: archiv autora
Dále čtěte
Program Zelená úsporám, jeden z nově zavedených dotačních programů Ministerstva životního prostředí, přichází od 17.srpna s další změnou v systému přidělování dotací. Ve výsledku budou nyní moci žadatelé získat peníze mnohem snadněji. Z některých požadavků pro jejich získání totiž ministerstvo ustupuje. Nově bude stačit i jediné zateplovací opatření a z programu již nebudou vyloučeny panelové domy. Žadatelé mohou nově počítat navíc i s dotací na počáteční projektovou dokumentaci.
Vláda dala zelenou dotacím na sociální bydlení. Již brzy tedy budou moci právnické i fyzické osoby získat finanční prostředky ze Státního fondu rozvoje bydlení, určené na výstavbu sociálních nájemních bytů. Doposud měly nárok na dotace jen města a obce.
Zájem lidí o hypotéky klesá neuvěřitelnou rychlostí, a přestože letní měsíce patří vždy k těm slabším, letošní výsledky jsou bez nadsázky tragické. Objem úvěrů v červenci zaznamenal meziroční propad o více než 50%. Důvodem je opatrnost klientů, spekulace na pokles cen bydlení, ale i rostoucí nezaměstnanost.
Téměř pět set padesát mladých lidí do šestatřiceti let už od února dostalo od Ministerstva pro místní rozvoj příspěvek na pořízení staršího bytu. Záměr ministerstva rozšířit dotace k hypotečním úvěrům i pro lidi do čtyřiceti let ale bohužel neprošel. Může za to novela zákona o rozpočtových pravidlech.
Poslanecká sněmovna schválila návrh ministerstva financí a vlády na vydání státních dluhopisů za sedm miliard korun na úhradu povodňových škod. Tento bod si dodatečně spolu s řadou dalších zařadili na program své schůze minulý týden. Dluhopisy dle dohody odkoupí Evropská investiční banka a jejich maximální doba splatnosti by měla být 35 let. Norma, kterou podpořilo 176 poslanců napříč parlamentním spektrem, teď zamíří do Senátu, pak ji dostane k podpisu prezident.