Jaké změny tedy čekají ty, kteří se rozhodnou pro dům a jeho stavbu? Hlavním přínosem nového stavebního zákona by mělo být radikální snížení přebujelé, zastaralé a nevyhovující administrativy. Velmi podstatně by se tím měla zjednodušit jak příprava, tak především konečné provedení stavby. Návrh hovoří o tom, že bude možné stavět rodinný dům do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím (do 3 metrů hloubky) a nanejvýš dvěma nadzemními podlažími plus podkrovím pouze na základě stavebního ohlášení. Má to jediné ale…, že každý stavebník bude muset bezpodmínečně projít řádným územním řízením. Nejdůležitější na tomto procesu je však konečné rozhodnutí, zda lze či nelze projektovanou stavbu v dané lokalitě nakonec postavit. Jestliže výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí (případně souhlas), pak – pokud jej stavebník skutečně získá – stačí mu stavbu ohlásit a tím se vyhnout technicky i administrativně mnohem složitějšímu stavebnímu řízení.
Nemění se nic ani na institucích, kterým se ohlášení podává. Jedná se o příslušný stavební úřad, který v současnosti přijímá, posuzuje a schvaluje žádost o stavební povolení nebo územní rozhodnutí. Stavebník se bude zároveň moci vyhnout územnímu řízení, pokud ovšem v obci existuje funkční a poměrně podrobný regulační plán. To je dokument, obsahující detailní informace o procentu zastavěnosti obce či lokality, o sklonu střech či výšce domu a mnohde také typu oken a barvě střešní krytiny. Regulační plán schvaluje zastupitelstvo obce, nelze se proto obejít s pouhým kývnutím a podpisem starosty. Individuální výstavba by se tedy z hlediska administrativy měla stát dostupnější a snadnější. Přesto už nyní existují pochybnosti. Kupříkladu – co se stane, budou-li představy stavebníka v nějakém rozporu s regulačním plánem, když si člověk prostě bude chtít postavit jiný dům? Územnímu řízení se zkrátka nevyhne. Za pozitivní lze považovat, že daný stavební úřad bude muset před zahájením územního řízení vydat závazný seznam vyjádření. Takže stavebníci už by neměli složitě pátrat, jaké další instituce a třetí osoby musí s jejich návrhem souhlasit a vyjádřit se.
Inspekce a kolaudace
Novinkou v zákoně je, že stavebníkům, jejichž rodinný dům (například atypická nebo rozměrově větší stavba) bude v každém případě vyžadovat stavební řízení s vydáním stavebního povolení, by měl být v tomto smyslu k dispozici tzv. autorizovaný inspektor. Je to soukromá osoba způsobilá povolovat stavby. Za povolení inspektora – architekta nebo stavbaře s 15letou praxí a jmenovaného resortním ministrem – se bude platit správní poplatek stejně jako stavebním úřadům. Pokud si stavebník opatří souhlasná stanoviska od všech účastníků řízení (bezprostřední sousedé, telekomunikace, požárníci a další instituce), autorizovaný inspektor může projektovou dokumentaci posoudit a stavbu povolit. Zpracuje plán prohlídek a podle něho pak na stavbu dojíždí a sleduje její jednotlivé etapy. V opačném případě, tedy nezíská-li stavebník souhlas od všech účastníků řízení, inspektor předá projekt k vyřízení stavebnímu úřadu. Všechny stavby, tedy jak ty s ohlášením tak ty se stavebním povolením má podle nového zákona stavební úřad povinnost pravidelně kontrolovat. Nejedná se o nějakou jinou formu „šikany“, ale proces, vedoucí ke snadnější závěrečné kolaudaci díla. Pravidelný dozor nad přesným dodržováním a realizací schváleného projektu v důsledku umožní zkrácení kolaudačního řízení a v praxi pak umožní užívání stavby bezprostředně po jejím dokončení.
